Cizelování

Cizelování je dodatečná úprava povrchu kovových odlitých předmětů pomocí speciálních nástrojů za účelem opracování, dorývání nebo zvýraznění detailů. V numismatice představuje následnou úpravu litých medailí pro zlepšení kvality provedení, ale cizelování bohužel využívají také padělatelé při dodatečné úpravě litých falz.

Historie

Cizelování jako umělecká technika má své kořeny ve starověku, kdy zlatníci a kováři používali speciální nástroje k vytváření jemných detailů na kovových předmětech. Technika se postupně rozvinula do sofistikované metody, která umožňovala dosáhnout extrémně jemných detailů na bronzových, stříbrných a zlatých výrobcích. V renesanci dosáhlo cizelování svého vrcholu, kdy mistři zlatníci vytvářeli složité reliéfy a dekorativní prvky na náboženských a světských předmětech. V numismatice začalo cizelování nabývat důležitosti s rozvojem medailérského umění v 16. století, kdy se litá medaile stala oblíbenou formou uměleckého vyjádření. Cizelování umožňovalo medailéerům dosáhnout detailů, které by bylo obtížné nebo nemožné vytvořit pouze litím. Během baroka a klasicismu se technika dále zdokonalovala, přičemž mistři dokázali vytvářet téměř fotograficky přesné portréty a složité alegorické scény. V českých zemích se cizelování rozvíjelo především v souvislosti s pražskou medailérskou školou, která dosáhla evropského věhlasu. Bohužel s rozvojem cizelování rostl také jeho zneužitý k padělatelským účelům.

Proces cizelování vyžaduje vysokou úroveň řemeslné dovednosti a speciálních nástrojů. Cizeleři používají širokou paletu punců, rydel a kladívek různých velikostí a tvarů k vytváření jemných linií, textur a reliéfních detailů. Technika spočívá v postupném opracovávání kovového povrchu drobnými údery, přičemž se postupně budují detaily od hrubších po nejjemnější. V numismatice se cizelování používá především u litých medailí, kde pomáhá vylepšit kvalitu portrétu, zpřesnit nápisy nebo doplnit detaily, které se při lítí nezobrazily dostatečně ostře. Kvalitní cizelování je prakticky nerozpoznatelné a vytváří dojem, že celý předmět byl vytvořen jedním procesem. Problematické je však použití cizelování při výrobě padělků, kde se technika zneužívá k dodatečnému "vylepšení" nekvalitních odlitků nebo k přidání falešných detailů, které mají napodobit originální ražby. Moderní padělatelé často kombinují cizelování s dalšími technikami, čímž mohou vytvořit velmi přesvědčivé imitace. Pro numismatické experty představuje rozpoznání cizelování důležitou dovednost při autentizaci mincí a medailí, protože správné určení použité techniky může odhalit padělky nebo naopak potvrdit autenticitu vzácných kusů.

Zajímavosti

• Kvalitní cizelování je prakticky nerozpoznatelné od původního povrchu
• Pražská medailérská škola dosáhla evropského věhlasu také díky mistrovskému cizelování
• Padělatelé zneužívají cizelování k "vylepšení" nekvalitních odlitků
• Technika vyžaduje desítky různých speciálních nástrojů
• Mistři cizelování dokáží vytvořit téměř fotograficky přesné detaily