Dínár
Dínár je historická i současná měnová jednotka používaná v mnoha zemích islámského světa, jejíž název pochází z latinského "denarius". Tato zlatá mince s bohatou historií sahající až do 7. století n.l. byla zavedena během umajjovských reforem jako součást prvního čistě islámského měnového systému. Tradiční islámský dínár o váze přibližně 4,25 gramu zlata se stal významným mezinárodním platidlem středověku a dodnes zůstává měnovou jednotkou několika arabských a balkánských zemí. Pro numismatiky představuje dínár fascinující sběratelskou oblast kombinující historický význam, náboženské aspekty a uměleckou kaligrafii namísto obrazových motivů.
Historie
Historie dínáru začíná v roce 77 hidžry (696-697 n.l.), kdy chalífa Abd al-Malik ibn Marwán zavedl první standardizovaný zlatý dínár jako součást měnové reformy umajjovského chalífátu. Tyto první islámské dínáry nahradily do té doby používané byzantské solidy a perské mince a vyznačovaly se striktně kaligrafickým designem bez obrazových motivů v souladu s islámským zákazem zobrazování živých bytostí. Standardní váha byla stanovena na jeden mitkál (4,25 gramu) vysoce ryzího zlata. Během vrcholného období islámských říší (8.-13. století) se dínár stal dominantním platidlem od Španělska po Indii a významně ovlivnil evropské mincovnictví - například slovo "peníze" je v mnoha slovanských jazycích odvozeno právě od dínáru. S rozpadem centralizovaných chalífátů vznikly regionální varianty dínárů, z nichž některé obsahovaly i obrazové motivy navzdory původní tradici. Zvláště ceněné jsou fátimovské, ajjúbovské a mamlúcké dínáry z Egypta a Sýrie, stejně jako umajjovské dínáry z al-Andalusu (islámského Španělska). V moderní době byl dínár zaveden jako národní měna v několika zemích po rozpadu Osmanské říše a dnes je oficiální měnou Alžírska, Bahrajnu, Iráku, Jordánska, Kuvajtu, Libye, Srbska a Tuniska.
Islámský dínár má několik charakteristických rysů, které jej odlišují od jiných historických zlatých mincí. Klíčovou vlastností klasických dínárů je absence obrazových motivů – místo portrétů panovníků nebo heraldických symbolů nesou tyto mince pouze kaligrafické nápisy v arabštině. Typický design zahrnuje centrální textové pole (matn) obklopené kruhovým nápisem (hámiš), přičemž obě strany mince obsahují náboženské texty, informace o místu a datu ražby a jméno vládce. Nejčastějším textem je šaháda (islámské vyznání víry): "Není boha kromě Alláha a Muhammad je posel Boží", doplněná veršem z Koránu. Z technického hlediska se dínár vyznačoval mimořádnou ryzostí zlata (až 97%) a konzistentní hmotností, což zajišťovalo jeho všeobecné přijímání v mezinárodním obchodě. Na rozdíl od mnoha soudobých evropských mincí nebyl dínár běžně znehodnocován snižováním obsahu drahého kovu, což přispělo k jeho pověsti spolehlivého platidla. Moderní dínáry jednotlivých zemí ztratily přímou vazbu na zlato a existují především v podobě bankovek a mincí z běžných kovů, přičemž si zachovávají především symbolickou kontinuitu s historickou měnou.
Význam pro investory a sběratele
Pro numismatiky představují historické dínáry cennou sběratelskou oblast s výrazným potenciálem zhodnocení. Zvláště vyhledávané jsou rané umajjovské a abbásovské dínáry z 8.-10. století, které dokumentují formování islámské civilizace. Investiční hodnota je dána kombinací vzácnosti, historického významu a obsahu ryzího zlata. Moderní islámskou numismatiku reprezentují především pamětní a investiční dínáry vydávané centrálními bankami arabských zemí, které často navazují na historické tradice a mohou být zajímavou alternativou k standardním investičním mincím. Pro specializované sběratele jsou atraktivní také hybridní dínáry z oblastí kulturního prolínání, jako je normanská Sicílie nebo křižácká Palestina, kde se mísí islámské a křesťanské vlivy.
Příklady
Významné historické a současné varianty dínáru zahrnují:
- Umajjovský dínár – první standardní islámská zlatá mince, výhradně s kaligrafickým designem
- Fátimovský dínár – mince ražené šíitskou dynastií v Egyptě, známé vysokou uměleckou kvalitou
- Kuvajtský dínár – současná měna s nejvyšší hodnotou ze všech dínárů (1 KWD ≈ 3,3 USD)
- Islámský zlatý dínár (IDG) – moderní investiční mince prosazovaná jako alternativa k fiat měnám
Zajímavosti
- Podoba raných islámských dínárů byla tak ikonická, že i křesťanští vládci ve Španělsku a Itálii razili jejich imitace s arabskými nápisy, které místní obyvatelstvo považovalo za symbol hodnoty a spolehlivosti.
- Podle islámského práva (šaría) existuje tzv. "nisáb" – minimální množství majetku podléhající náboženské dani zakát – který je tradičně definován jako hodnota 85 gramů zlata (přibližně 20 dínárů), což ukazuje na dlouhodobý ekonomický a náboženský význam této mince.
- V 70. letech 20. století byla v Libyi provedena unikátní mincovní reforma, kdy klasická denominace "dínár" (ze slova denarius) byla v arabštině přejmenována na "al-'amla" (měna), aby byl odstraněn lingvistický odkaz na římskou historii, přestože fakticky měna zůstala stejná.
- Vzácný historický dínár z období Abbásovského chalífátu ražený za vlády chalífy Harúna ar-Rašída (známého z příběhů Tisíce a jedné noci) byl v roce 2019 prodán na aukci v Londýně za rekordních 3,7 milionu dolarů, což z něj činí jednu z nejdražších islámských mincí všech dob.