Katalogová cena

Katalogová cena je standardizovaná orientační hodnota numismatického předmětu uvedená v odborných katalozích, která slouží jako výchozí bod pro stanovení tržní ceny. Tato referenční hodnota zohledňuje vzácnost, zachovalost a poptávku po konkrétní minci, medaili nebo bankovce v mezinárodním sběratelském prostředí.

Historie

Potřeba standardizovaného oceňování numismatických předmětů vznikla v 19. století s rozvojem organizovaného sběratelství. První systematické katalogy s cenami vydal německý numismatik Julius Meili v 60. letech 19. století. Jeho dílo obsahovalo nejen popisy mincí, ale poprvé také orientační tržní hodnoty založené na aukcích a obchodech v Mnichově a Berlíně.

Průlomovým se stal americký Standard Catalog of World Coins vydaný Chesterm Krausem roku 1972. Tento katalog poprvé pokryl mince celého světa od roku 1901 s uvedením cen v několika stupních zachovalosti. Krausovy publikace se staly celosvětovým standardem a jejich systém oceňování převzala většina národních katalogů.

V českých zemích začaly první cenové katalogy vycházet za Rakouska-Uherska. Významným byl Voigtův katalog rakouských mincí z roku 1896. Po vzniku Československa vydal numismatik Viktor Katz roku 1927 první český katalog s cenami československých mincí. Tento katalog uváděl ceny v korunách československých a rozlišoval tři stupně zachovalosti.

Moderní éra českých katalogů začala po roce 1989. Průkopníkem byl Jaroslav Novotný s katalogem československých mincí vydaným roku 1991. Jeho dílo zavedlo mezinárodní standard hodnocení zachovalosti a ceny odpovídající světovému trhu. Dnes jsou nejpoužívanějšími českými katalogy publikace Lubomíra Málka a katalogy vydavatelství Aurea.

S nástupem internetu v 90. letech 20. století se katalogové ceny začaly aktualizovat častěji. Zatímco tištěné katalogy vycházely jednou ročně, online databáze jako Numista nebo NGC Price Guide aktualizují hodnoty měsíčně na základě skutečných prodejů. Tato dynamizace vedla k přesnějšímu odrazu tržní reality.

Významnou změnu přinesl vstup umělé inteligence do oceňování. Od roku 2020 používají velké aukční domy algoritmy analyzující tisíce prodejů pro stanovení katalogových cen. Systém PCGS CoinFacts zpracovává denně data z více než 500 aukcí a obchodů po celém světě.

Stanovení a použití katalogových cen

Katalogová cena se stanovuje na základě analýzy skutečných prodejů v aukcích, obchodech a burzách. Editoři katalogů shromažďují data o realizovaných cenách za posledních 12–24 měsíců a vypočítávají průměrnou hodnotu pro každou zachovalost. Zohledňují přitom výkyvy způsobené mimořádnými okolnostmi a spekulativními nákupy.

Klíčovým faktorem je zachovalost podle mezinárodní stupnice: UNC (nezachovalá), XF (mimořádná), VF (velmi pěkná), F (pěkná), VG (velmi dobrá), G (dobrá), AG (přijatelná), P (špatná). Rozdíl mezi stupni může představovat násobky základní ceny – například mince v UNC může mít katalogovou cenu desetinásobně vyšší než stejný kus ve stavu VF.

Katalogové ceny slouží různým účelům. Pro pojišťovny jsou základem pro stanovení pojistné hodnoty sbírek. Soudy je používají při dědických řízeních a rozvodech. Celní úřady podle nich určují cla při dovozu. Sběratelé je využívají jako vodítko při nákupech, byť skutečná tržní cena se může výrazně lišit podle momentální nabídky a poptávky.

Důležité je rozlišovat mezi katalogovou a realizační cenou. Obchodníci obvykle nakupují za 40–70 procent katalogové ceny a prodávají za 80–120 procent. Vzácné exempláře mohou dosáhnout násobků katalogové ceny, běžné mince naopak jen zlomku. Katalogová cena je tedy spíše středovou hodnotou než pevnou cenou.

Zajímavosti

• Největší rozdíl mezi katalogovou a realizační cenou zaznamenala mince Flowing Hair Dollar 1794 – katalog uváděl 2 miliony dolarů, prodána byla za 10 milionů
• Některé katalogy záměrně nadhodnocují ceny o 20–30 procent, aby si udržely přízeň obchodníků, kteří je pak používají jako prodejní argument
• První elektronický katalog na CD-ROM vydala firma Krause Publications roku 1995 za cenu 495 dolarů
• Čínské padělky se někdy prodávají s falešnými katalogovými listy uznávaných katalogů pro zvýšení důvěryhodnosti
• Existuje černý trh s předprodejními informacemi o změnách katalogových cen, které umožňují spekulantům nakoupit podhodnocené mince