Kolonialismus

Kolonialismus je systém politické, ekonomické a kulturní nadvlády jednoho státu nad cizími územími prostřednictvím přímé vojenské okupace nebo nepřímé kontroly, jehož cílem je vykoříisťování přírodních zdrojů a obyvatelstva kolonií. České země nikdy nevlastnily kolonie, ale účastnily se koloniální expanze jako součást habsburské monarchie, poskytovaly vojáky, úředníky a misionáře pro správu kolonií. Koloniální obchod a dovoz drahých kovů z amerických kolonií Španělska významně ovlivnil evropský měnový systém včetně českého mincovnictví.

Historie

Moderní kolonialismus začal portugalskými a španělskými zámořskými výboji 15. století. Dobytí Ameriky Španěly přineslo do Evropy obrovské množství zlata a stříbra, což způsobilo cenovou revoluci 16. století. Stříbro z Potosí a mexických dolů zaplavilo evropské trhy. Španělské reály se staly světovou měnou používanou i v českých zemích. Habsburkové jako španělští králové kontrolovali největší koloniální říši, z jejíchž příjmů financovali evropské války.

České země se nepřímo podílely na španělském kolonialismu prostřednictvím personální unie s habsburským Španělskem. Karel V. a jeho nástupci používali české vojáky v koloniálních válkách. Čeští misionáři, zejména jezuité, působili v amerických misiích. Český jezuita Václav Eymer vedl redukce v Paraguayi. Samuel Fritz z Trutnova zmapoval Amazonii. Tito misionáři kombinovali evangelizaci s kulturním imperialismem.

Merkantilismus 17. a 18. století spojil kolonialismus s ekonomickou teorií. Kolonie měly dodávat suroviny a odebírat výrobky mateřské země. Marie Terezie se pokusila zapojit habsburskou monarchii do koloniálního obchodu založením Ostendské společnosti v rakouském Nizozemí. Společnost obchodovala s Indií a Čínou, ale britský a nizozemský tlak ji donutil roku 1731 k likvidaci. České manufaktury vyráběly textil pro koloniální trhy.

Osvícenský kolonialismus Josefa II. zahrnoval plány na rakouské kolonie. Expedice fregaty Novara 1857–1859 s českým botanikem Benediktem Roezlem hledala území pro kolonizaci. Nikobary v Indickém oceánu byly krátce rakouskou kolonií 1778–1785. Český průmysl dodával zbraně a textil pro koloniální obchod. Plzeňská Škodovka vyráběla děla pro koloniální armády. České sklo a porcelán byly luxusním vývozním artiklem.

Rakousko-Uhersko získalo kvazíkoloniální území okupací Bosny a Hercegoviny roku 1878. Čeští úředníci, učitelé a technici budovali infrastrukturu okupovaného území. Českomoravská kolonie v Bosně představovala vnitřní kolonizaci. Češi zakládali průmyslové podniky, pivovary a cukrovary. Tato zkušenost formovala české představy o civilizační misi podobné koloniálním ideologiím velmocí.

První světová válka znamenala pro mnoho Čechů přímý kontakt s kolonialismem. Čeští legionáři bojovali v koloniálních územích – v Africe, Asii a Tichomoří. Československé legie v Rusku kontrolovaly Sibiř jako kvazíkoloniální teritorium. Po válce Československo usilovalo o mandátní území Togo, což však velmoci odmítly. Absence kolonií byla vnímána jako handicap nového státu.

Meziválečné Československo rozvíjelo ekonomickou expanzi do bývalých kolonií. Baťa zakládal továrny a plantáže v Indii, Africe a Brazílii. Československý export zbraní zásoboval koloniální armády i protikoloniální hnutí. Škodovka dodávala zbraně Etiopii proti italské invazi. Československé zbrojovky vyzbrojily Čínu proti Japonsku. Tento obchod představoval nepřímou účast na koloniálních konfliktech.

Komunistická éra přinesla antikoloniální rétoriku, ale faktickou podporu sovětského imperialismu. Československo dodávalo zbraně a poradce národněosvobozeneckým hnutím v Africe a Asii. Kubánský cukr výměnou za československé zbraně představoval neokoloniální směnu. Výstavba Asuánské přehrady nebo oceláren v Indii byla formou ekonomického imperialismu. Českoslovenští technici a vojáci podporovali prosovětské režimy v třetím světě.

Současná česká účast na globální ekonomice obsahuje neokoloniální prvky. České firmy těží suroviny v Africe za nevýhodných podmínek pro místní. Dovoz levných výrobků z Asie připomíná koloniální obchodní vzorce. Rozvojová pomoc často slouží ekonomickým zájmům dárcovské země. Kritici poukazují na pokračující vykoříisťování globálního Jihu, které připomíná koloniální praktiky.

Koloniální ekonomika a měnový systém

Koloniální obchod zásadně ovlivnil světový měnový systém včetně českého. Španělské stříbrné reály ražené z amerického stříbra cirkulovaly v Čechách jako uznávaná měna. Osmireál neboli peso se stal vzorem pro tolar a později dolar. Příliv koloniálního stříbra způsobil inflaci, která zdražila výrobky a zchudila obyvatele s fixními příjmy. České mincovny přerazovaly španělské mince na domácí ražby.

Triangulární obchod Evropa-Afrika-Amerika vytvořil globální ekonomiku, která ovlivnila i české země. České sklo, textil a zbraně putovaly do Afriky, kde se směňovaly za otroky. Ti pracovali na amerických plantážích produkujících cukr, kávu a bavlnu pro Evropu. Zisky z tohoto obchodu financovaly evropskou industrializaci včetně českého průmyslu. České rafinerie zpracovávaly koloniální cukr.

Koloniální monopoly ovlivnily strukturu světového obchodu. Britská Východoindická společnost kontrolovala obchod s čajem a opiem. Nizozemská VOC monopolizovala koření. Tyto monopoly určovaly ceny, které platili i čeští spotřebitelé. Pražská burza obchodovala s koloniálním zbožím – kávou, kakaem, tabákem. Koloniální zboží bylo zdaněno vysokými cly, která plnila státní pokladnu.

Dekolonizace po druhé světové válce narušila koloniální obchodní vzorce. Ztráta kolonií znamenala konec levných surovin a garantovaných trhů. Evropa včetně Československa musela hledat nové ekonomické modely. Brettonwoodský systém nahradil koloniální měnové uspořádání. Rozvojová pomoc částečně nahradila koloniální vykoříisťování, ale zachovala ekonomickou závislost bývalých kolonií.

Zajímavosti

• České Kongo – Podnikatel Holub plánoval roku 1885 vytvořit českou kolonii v Kongu, projekt zkrachoval
• Baťův империalismus – Baťa vlastnil 300 tisíc hektarů plantáží v Brazílii, více než některé koloniální společnosti
• Aztécké zlato v Praze – Část pokladu Montezumy skončila v habsburských sbírkách na Pražském hradě
• Český otrokář – František Lützow vlastnil plantáže s otroky na Kubě v 19. století
• Koloniální vojáci – Přes 100 tisíc Čechů sloužilo v koloniálních jednotkách rakouské armády
• Nikobary – Na bývalých rakouských Nikobarech dodnes žije komunita s českými příjmeními