Matovaný reliéf

Matovaný reliéf (anglicky frosted relief nebo frosting) představuje sofistikovanou povrchovou úpravu vyvýšených částí proof mincí a medailí, která vytváří charakteristický saténově matný vzhled kontrastující s vysoce lesklým zrcadlovým polem. Tato technika, považovaná za vrchol numismatického řemesla, dodává mincím trojrozměrný efekt a mimořádnou estetickou hodnotu, což z nich činí nejvyhledávanější sběratelské kusy.

Historie

Počátky techniky matovaného reliéfu sahají do první poloviny 19. století, kdy mincovny experimentovaly se způsoby zvýraznění kontrastu mezi reliéfem a polem mince. První pokusy vznikly náhodou, když mincíři zjistili, že nové razidlo vytváří na prvních ražbách přirozeně matný povrch reliéfu kvůli mikroskopickým nerovnostem v kovu. Tento efekt, původně považovaný za vadu, se postupně stal žádanou charakteristikou.

Britská Royal Mint byla průkopníkem záměrného vytváření matovaného reliéfu v roce 1817 při ražbě proof sovereign pro korunovaci Jiřího IV. William Wellesley Pole, ředitel mincovny, nařídil experimentovat s různými způsoby úpravy razidel pro dosažení kontrastního efektu. Technika spočívala v jemném pískování pouze vyvýšených částí razidla, zatímco zahloubené části byly vyleštěny do zrcadlového lesku.

Americká mincovna ve Filadelfii zdokonalila techniku matovaného reliéfu v roce 1858, kdy začala produkovat první oficiální proof sady pro sběratele. Chief Engraver James B. Longacre vyvinul metodu chemického leptání razidel kyselinou, která vytvářela jemnější a rovnoměrnější matování než mechanické pískování. Tyto rané proof mince s matovaným reliéfem jsou dnes extrémně vzácné a ceněné.

Zlatá éra matovaného reliéfu nastala na přelomu 19. a 20. století. Francouzská Monnaie de Paris pod vedením Oscara Rotyho dovedla techniku k dokonalosti při ražbě art nouveau medailí. Roty používal kombinaci chemického leptání a ručního matování pomocí jemných jehel, čímž dosahoval různých stupňů matnosti pro vytvoření hloubky obrazu. Jeho technika ovlivnila mincovny po celém světě.

Významným milníkem bylo zavedení "cameo" efektu v amerických proof mincích v roce 1936. Matovaný reliéf byl tak výrazný, že portréty a symboly vypadaly jako kamenné kameje zasazené do zrcadlového pozadí. Tento efekt byl dosažen speciální úpravou razidel pomocí směsi kyseliny chromové a sírové, která vytvářela mikroskopické důlky pouze na vyvýšených plochách razidla.

Po druhé světové válce došlo k technologické revoluci v tvorbě matovaného reliéfu. V roce 1950 představila švýcarská firma Huguenin elektrolytickou metodu matování, která umožňovala přesnou kontrolu stupně matnosti. Razidlo bylo ponořeno do elektrolytické lázně, kde elektrický proud selektivně rozpouštěl povrch kovu. Tato metoda byla čistší a předvídatelnější než chemické leptání.

Japonská mincovna v roce 1964 vyvinula revoluční techniku laserového matování pro olympijské pamětní mince. Laser umožňoval vytvoření matovaného reliéfu s různými stupni intenzity na různých částech téže mince. Například vlasy na portrétu mohly mít jemnější matování než obličej, což vytvářelo nebývalou hloubku a realismus. Tato technika se rychle rozšířila do ostatních předních mincoven.

V 80. letech 20. století přinesla počítačová éra nové možnosti pro matovaný reliéf. CAD/CAM systémy umožnily přesné plánování různých úrovní matování již ve fázi návrhu. Royal Canadian Mint v roce 1987 představila "Ultra High Relief" mince s extrémně hlubokým reliéfem a gradovaným matováním, které vytvářelo téměř trojrozměrný efekt. Tyto mince vyžadovaly až šest úderů lisu pro dosažení požadované kvality.

Současná éra matovaného reliéfu je charakterizována kombinací tradičních a high-tech metod. Od roku 2000 používají přední mincovny techniku "laser frosting", která vytváří matování s přesností na mikrony. Perth Mint vyvinula v roce 2013 "Reverse Frosting" - inverzní techniku, kde je pole matné a reliéf lesklý. Česká mincovna experimentuje s "selective frosting" - různými stupni matování v rámci jednoho motivu pro vytvoření fotografické kvality obrazu.

Technologie výroby a charakteristika

Vytvoření kvalitního matovaného reliéfu začíná přípravou razidla. Moderní proces zahrnuje několik kroků: nejprve se razidlo vyleští do zrcadlového lesku diamantovou pastou, poté se aplikuje maskovací látka na plochy, které mají zůstat lesklé. Exponované reliéfní části se pak upravují jednou z několika metod - pískováním skleněnými mikrokuličkami (20-50 mikronů), chemickým leptáním, laserovým texturováním nebo elektrolytickým matováním.

Intenzita matovaného reliéfu závisí na několika faktorech. Velikost částic při pískování určuje hrubost textury - jemnější částice vytváří saténový vzhled, hrubší více matný. Doba expozice ovlivňuje hloubku matování. Tlak při ražbě také hraje roli - první ražby z nového razidla mají nejvýraznější "cameo" efekt, který postupně slábne. Proto jsou "First Strike" nebo "Early Release" mince s výrazným matováním tak ceněné.

Kontrola kvality matovaného reliéfu využívá sofistikované metody. Mikroskopická analýza měří hustotu a rovnoměrnost texturování. Spektrofotometry hodnotí rozdíl v odrazivosti mezi matným reliéfem a lesklým polem - kvalitní proof mince vykazuje kontrast minimálně 70%. Grading společnosti jako PCGS a NGC používají speciální škály "Cameo" a "Deep Cameo" (nebo "Ultra Cameo") pro hodnocení intenzity matovaného efektu.

Zajímavosti

• Matovaný reliéf na prvních 50-100 ražbách z nového razidla je tak výrazný, že tyto mince dosahují až desetinásobku ceny běžných proof exemplářů
• Nechtěný otisk prstu na razidlu může zničit matovaný efekt na stovkách mincí - proto pracovníci nosí speciální antistatické rukavice
• Některé mincovny používají včelí vosk jako maskovací médium při selektivním matování
• Laser frosting spotřebuje tolik energie, že Perth Mint musela instalovat samostatnou elektrickou přípojku
• Japonci vyvinuli "holografické matování" měnící vzhled podle úhlu pohledu
• Nejdražší mince s matovaným reliéfem je americký Double Eagle 1933 prodaný za 18,9 milionu USD