Merkur

Merkur byl římský bůh obchodu, zisku, cestování a posel bohů, jehož vyobrazení na mincích symbolizovalo prosperující obchod a hospodářský úspěch římské říše. Jako patron kupců, řečníků a diplomatů představoval komunikační a ekonomické spojení mezi různými částmi impéria, což z něj činilo oblíbený numismatický motiv zejména v obdobích ekonomické prosperity.

Historie

Merkur byl do římského pantheonu zaveden relativně pozdě, oficiálně roku 495 před naším letopočtem, kdy mu byl postaven chrám u Circus Maximus. Jeho jméno pochází od latinského merx (zboží) a mercari (obchodovat), což jasně vymezuje jeho původní funkci jako boha obchodu. Rychle byl ztotožněn s řeckým Hermem, od něhož převzal roli posla bohů a průvodce duší do podsvětí.

První zobrazení Merkura na římských mincích se objevilo na raných republikánských sextantech z přelomu 3. a 2. století před naším letopočtem, kde jeho okřídlená hlava symbolizovala rychlost obchodních transakcí. Na denárech se Merkur začal pravidelně objevovat od poloviny 2. století před naším letopočtem, často jako hlava s petasem (cestovním kloboukem) nebo jako celá postava s kaduceem.

V období pozdní republiky využívaly různé rody Merkurovu symboliku podle svých zájmů. Obchodníci a bankéři razili denáry s Merkurem držícím měšec, symbol zisku. Rod Plaetorii, známý svými finančními aktivitami, používal Merkura s kaduceem a měšcem jako rodový symbol. Caesar razil denáry s Merkurem jako ochráncem cestovatelů během svých galských tažení.

Za Augusta se Merkur stal symbolem rozkvětu obchodu v rámci pax Romana. Císař razil aureí s Merkurem předávajícím měšec, což symbolizovalo prosperitu říše. Claudius, který rozšířil přístavy a obchodní cesty, zobrazoval Merkura s kaduceem a rohem hojnosti. Nero používal Merkura jako patrona svých uměleckých aktivit, neboť byl také bohem výřečnosti a poezie.

V období Flaviovců a Antonínovců reprezentoval Merkur ekonomickou stabilitu říše. Traianus razil mince s Merkurem a nápisem Felicitas (Štěstí), Hadrianus s nápisem Genius (Duch ochránce). Marcus Aurelius zobrazoval Merkura přinášejícího měšec se ziskem z obchodních cest. Commodus, který se zajímal o gladiátorské hry, razil sestercie s Merkurem jako patronem gymnastických cvičení.

Během krize 3. století se Merkur objevoval na antoniniánech s tituly jako Redux (Navracející), Felix (Šťastný) nebo Pacifer (Míronosný), odrážející naději na obnovení obchodních cest a prosperity. Gallienus a Postumus v galském císařství používali Merkura jako symbol autonomní ekonomiky. Poslední významné ražby s Merkurem pocházejí z období tetrarchie, kdy symbolizoval obnovení měnové stability po Diokleciánově reformě.

Obchodní a cestovní atributy

Merkur je na mincích zobrazován jako mladý bezvousý muž atletické postavy. Na hlavě nosí charakteristický petasus, široký cestovní klobouk, často s křidélky po stranách. Někdy má okřídlený věnec nebo prostě křidélka vyrůstající z vlasů, symbolizující rychlost myšlení a pohybu. Jeho mladistvý vzhled zdůrazňuje vitalitu a energii potřebnou pro obchod a cestování.

Nejdůležitějším atributem Merkura je kaduceus (caduceus), hůl obtočená dvěma hady s křidélky nahoře. Tento symbol, původně odznak poslů a vyjednavačů, se stal univerzálním znakem obchodu. V druhé ruce často drží marsupium (měšec s penězi), symbol zisku a prosperity. Někdy nese roh hojnosti nebo pateru s obětními dary.

Na nohách má Merkur talaria, okřídlené sandály umožňující rychlý pohyb mezi nebem, zemí a podsvětím. Jeho oděv tvoří krátká tunika nebo chlamys (cestovní plášť), praktické oblečení pro cestovatele. Některé mince jej zobrazují nahého kromě přehozeného pláště, což zdůrazňuje jeho božskou povahu.

Specifické typy zahrnují Merkura sedícího na skále počítajícího mince, Merkura stojícího u oltáře přijímajícího oběti od kupců, nebo Merkura předávajícího kaduceus císaři jako symbol legitimní vlády. Na provinčních ražbách splývá s místními božstvy - v Galii s Lugem, v Germánii s Wotanem, v Egyptě s Thotem. Často je doprovázen kohoutem, beranem nebo želvou, svými posvátnými zvířaty.

Zajímavosti

• Festival Mercuralia 15. května byl svátkem obchodníků, kteří kropili své zboží vodou z Merkurova pramene pro štěstí v obchodě
• Merkurův chrám na Aventinu byl centrem plebejských obchodníků a místem, kde se řešily obchodní spory
• Císař Commodus se nechal zobrazovat jako Merkur s kaduceem a nazýval se "římský Hermes"
• V Pompejích bylo nalezeno graffiti "Merkure, dej zisk!" u vchodu do mnoha obchodů
• Galský Merkur byl nejuctívanějším božstvem v římské Galii, o čemž svědčí stovky místních ražeb
• Zlodějské cechy uctívaly Merkura jako svého patrona, což vedlo k ražbě neoficiálních "zlodějských" tokenů s jeho obrazem