Prezident

Prezident je volená nebo jmenovaná hlava státu v republikánském zřízení, jejíž portrét a insignie se pravidelně objevují na mincích a bankovkách. Prezidentské portréty na oběživu představují symbol státní suverenity a kontinuity, zatímco pamětní mince vydávané k prezidentským výročím dokumentují politické dějiny země.

Historie

Úřad prezidenta vznikl po americké revoluci roku 1789, kdy se George Washington stal první volenou hlavou republikánského státu. Jeho portrét se objevil na prvních amerických mincích, čímž vznikla tradice zobrazování prezidentů na národní měně. Washingtonův profil na čtvrtdolaru z roku 1932 se stal jedním z nejrozšířenějších mincovních portrétů v historii s miliardami vyražených kusů.

Francouzská revoluce zavedla republikánské zřízení v Evropě, ačkoli první konzul a později císař Napoleon Bonaparte razil mince s vlastním portrétem v císařské tradici. Skutečně republikánské prezidentské mince začala Francie razit až za Třetí republiky od roku 1871. Prezident Adolphe Thiers se však na mincích neobjevil, francouzské republikánské mince nesly alegorie Marianne jako symbol republiky místo konkrétních politiků.

Latinská Amerika přijala prezidentský systém během válek za nezávislost v první polovině 19. století. Simón Bolívar, prezident Velké Kolumbie, se stal prvním latinskoamerickým prezidentem zobrazeným na mincích. Mexické peso s portréty prezidentů Benita Juáreze nebo Francisca Madery dokumentují bouřlivé politické dějiny země. Brazilské mince zobrazovaly prezidenty republiky po svržení císařství roku 1889.

Vznik Československé republiky roku 1918 znamenal zavedení prezidentského úřadu ve střední Evropě. Tomáš Garrigue Masaryk se však na oběžných mincích neobjevil za svého života, pouze na pamětních ražbách. První československé mince nesly heraldické motivy a alegorie. Tradice zobrazování žijících prezidentů na mincích byla v demokratických zemích považována za nevhodnou, na rozdíl od monarchií.

Meziválečné období vidělo vznik mnoha republik s prezidentským zřízením. Výmarská republika razila mince s portréty Hindenburga, Polsko zobrazovalo maršála Piłsudského, Turecko Mustafu Kemala Atatürka. Tyto ražby často sloužily k posílení národní identity mladých států. Finské marky nesly státní znak místo prezidentského portrétu, což odráželo demokratickou tradici země.

Období studené války rozdělilo prezidentské systémy na západní demokratické a socialistické lidové republiky. Americké mince postupně zobrazily všechny zesnulé prezidenty v sérii prezidentských dolarů. Sovětský svaz a jeho satelity razily mince s portréty Lenina a Stalina, ačkoli formálními hlavami státu byli předsedové prezídia. Čínské mince zobrazují Mao Ce-tunga dodnes.

Pád komunismu přinesl vlnu nových republik s prezidentským zřízením. Česká republika razí pamětní mince k výročím prezidentů Masaryka, Beneše a Havla. Polsko vydává mince s Lechem Wałęsou, Pobaltské republiky připomínají své prezidenty z meziválečného období. Kazachstán zobrazuje prezidenta Nazarbajeva na všech mincích, což je předmětem kritiky.

Současné demokratické státy většinou nezobrazují úřadující prezidenty na oběžných mincích, tato praxe je považována za znak autoritářství. Výjimkou jsou USA, kde tradice prezidentských portrétů pokračuje, ale pouze u zesnulých prezidentů. Euromince jednotlivých republik nesou národní symboly místo prezidentských portrétů, což odráží nadnárodní charakter měny.

Prezidentská symbolika v numismatice

Zobrazování prezidentů na mincích se řídí nepsanými pravidly odlišnými od monarchistické tradice. Demokratické státy obvykle čekají s ražbou prezidentských portrétů až po smrti úřadující osoby. Portréty bývají civilní, bez vojenských uniforem nebo řádů, což zdůrazňuje republikánský charakter úřadu. Nápisy obsahují jméno, funkci a roky úřadování.

Prezidentské pamětní mince často zobrazují významné události spojené s daným prezidentem - podpis mírové smlouvy, inaugurační projev, historická setkání. České mince k výročí Václava Havla nesou citáty z jeho projevů, americké mince Lincolna zobrazují Gettysburskou adresu. Reversy často obsahují prezidentské pečeti, státní znaky nebo budovy spojené s úřadem.

Technické provedení prezidentských mincí bývá na nejvyšší úrovni. Používá se proof kvalita s leštěným polem a matným reliéfem, často zlaté nebo stříbrné mince vysoké ryzosti. Limitované edice s certifikátem autenticity zvyšují sběratelskou hodnotu. Některé státy vydávají pravidelné série ke každému prezidentskému výročí.

Zajímavosti

• Abraham Lincoln byl první americký prezident zobrazený na oběžné minci za své vlády - na centu z roku 1909, což vyvolalo kontroverze o kultu osobnosti
• Prezident Franklin D. Roosevelt osobně navrhl design deseticentu se svým portrétem, který se razí od roku 1946 dodnes
• Československé mince s portrétem T. G. Masaryka byly plánovány k jeho 85. narozeninám roku 1935, ale prezident si zobrazení na mincích nepřál
• Nejmenší prezidentská mince byla vyražena v Libérii - zlatá mince o váze 1/2000 unce s portrétem prezidenta Tubmana
• Václav Havel je jediný český prezident zobrazený na oběžné minci jiného státu - na gruzínském lari z roku 2015
• Americká série prezidentských dolarů musela být ukončena roku 2016 kvůli nezájmu veřejnosti, většina ražeb skončila ve skladech