Quadrigatus

Quadrigatus byla raně římská stříbrná mince ražená od konce 3. století do počátku 2. století před naším letopočtem. Název pochází od zobrazení čtyřspřeží na rubu mince, quadriga byla symbolem jupiterova triumfu. Pro numismatiku je quadrigatus významný jako předchůdce denáru a doklad raného římského mincovnictví ovlivněného řeckou tradicí.

Historie

Quadrigatus vznikl kolem roku 235 před naším letopočtem jako první masově ražená stříbrná mince římské republiky. Předcházel mu těžší didrachmus ražený sporadicky od roku 280 před naším letopočtem. Quadrigatus vážil původně 6,8 gramu stříbra podle řeckého standardu, což odpovídalo dvěma drachmám. Na líci nesl janusovu hlavu s dvojí tváří, symbol římské identity, na rubu Jupiter ve čtyřspřeží řízeném Victorií s nápisem ROMA v reliéfu nebo vhloubeném.

Ražba quadrigatu souvisela s první punskou válkou a potřebou financovat námořní síly. Řím potřeboval stříbrnou měnu akceptovatelnou v řeckých městech jižní Itálie a Sicílie, odkud najímal žoldnéře a nakupoval zásoby. Quadrigatus byl ražen především v Římě, ale také v provizorních mincovnách během vojenských kampaní. Kvalita stříbra byla zpočátku vysoká, srovnatelná s řeckými mincemi, což zajišťovalo mezinárodní přijetí.

Během druhé punské války došlo k postupnému znehodnocování quadrigatu kvůli obrovským válečným výdajům. Váha klesla ze 6,8 na pouhé 3,4 gramu a obsah stříbra se snížil přidáváním mědi. Toto znehodnocení vedlo k nedůvěře v římskou měnu a nutnosti měnové reformy. Kolem roku 211 před naším letopočtem byl quadrigatus nahrazen novým systémem založeným na stříbrném denáru váženém podle římské, ne řecké libry.

Poslední quadrigaty byly raženy kolem roku 210 před naším letopočtem jako nouzové emise během Hannibalovy invaze. Po zavedení denáru quadrigatus rychle zmizel z oběhu, protože jeho znehodnocená verze měla nižší hodnotu než nové mince. Název quadrigatus však přežil v lidové latině jako obecné označení pro starou nebo cizí stříbrnou minci. Archeologické nálezy quadrigatů jsou relativně vzácné, koncentrované v centrální Itálii.

Vlastnosti a význam quadrigatu

Quadrigatus představoval významný krok v romanizaci mincovnictví. Ačkoliv vycházel z řeckých vzorů, nesl výrazně římskou ikonografii. Janusova hlava byla unikátním římským motivem nepoužívaným v řeckém světě. Jupiter v quadrize symbolizoval římskou vojenskou moc a božskou ochranu. Kvalita ražby byla vysoká, detailní zpracování čtyřspřeží vyžadovalo zkušené rytce. Průměr 20 až 23 milimetrů poskytoval dostatečný prostor pro umělecké ztvárnění.

Ekonomický význam quadrigatu spočíval v integraci Říma do středomořského obchodního systému. Umožnil Římu platit za dovoz zboží a služeb vlastní měnou místo závislosti na cizích ražbách. Quadrigatus dokumentuje přechod Říma od lokální italské mocnosti k středomořské velmoci. Jeho postupné znehodnocení a nahrazení denárem ilustruje vývoj římské měnové politiky od napodobování řeckých vzorů k vytvoření vlastního systému.

Zajímavosti

• Některé quadrigaty nesly místo ROMA nápis ROMANO, což je nejstarší užití tohoto etnonyma
• Hannibal ukořistil tisíce quadrigatů po bitvě u Kann a použil je k placení žoldnéřů
• Quadrigatus s vyhloubeným nápisem ROMA je vzácnější než s reliéfním
• Čtyřspřeží na quadrigatu inspirovalo podobné motivy na pozdějších republikánských mincích
• Falešné quadrigaty ze subaerátního stříbra byly tak časté, že Řím zakázal jejich přijímání
• Poslední quadrigaty byly přeraženy na denáry pro úsporu kovu