Řád čestné legie

Řád čestné legie je nejvyšší francouzské státní vyznamenání založené Napoleonem Bonapartem roku 1802, které oceňuje mimořádné vojenské a civilní zásluhy bez ohledu na společenské postavení nebo původ. Tento revoluční koncept meritokratického vyznamenání inspiroval vznik moderních záslužných řádů po celém světě včetně rakousko-uherských a později československých vyznamenání. Řád čestné legie se stal symbolem republikánských hodnot a dodnes představuje nejprestižnější ocenění, které může francouzský stát udělit.

Historie

Napoleon Bonaparte založil Řád čestné legie 19. května 1802 jako první konzul Francouzské republiky. Potřeboval vytvořit systém odměn, který by nahradil zrušené monarchistické řády a motivoval občany k službě státu. Inspiroval se římskými vojenskými vyznamenáními a ideály republikánské cti. Název Legion d'honneur evokoval římské legie a republikánskou tradici občanské ctnosti.

Revoluční Francie zrušila roku 1791 všechny šlechtické tituly a řády jako symboly nerovnosti. Napoleon však pochopil psychologickou potřebu uznání a hierarchie. Řád čestné legie představoval kompromis mezi revolučními ideály rovnosti a praktickou potřebou motivace elity. Členství nebylo dědičné, nezaručovalo šlechtictví, ale přinášelo prestiž, rentu a společenské postavení.

Struktura řádu byla přísně hierarchická s pěti stupni – rytíř, důstojník, komandér, velkodůstojník a velkokříž. Napoleon jako velmistr osobně schvaloval každé udělení. První promoce roku 1803 zahrnovala 1400 vojenských a 1000 civilních členů. Mezi prvními vyznamenanými byli maršálové Francie, vědci jako Laplace a umělci jako David. Ženy mohly být teoreticky členkami, ale první vyznamenání získaly až za restaurace.

Ceremoniál předání vyznamenání Napoleon inscenoval s císařskou pompou. V Invalidovně nebo Tuilerijském paláci osobně připínal červenou stuhu s pěticípou hvězdou na prsa vyznamenávaných. Slavná scéna z roku 1804, kdy Napoleon dekoroval obyčejného granátníka Léona Auvergnea slovy "Budu vás dekorovat všechny, jste všichni moji bratři", symbolizovala demokratický charakter řádu.

Po Napoleonově pádu roku 1814 chtěli Bourboni řád zrušit, ale jeho popularita byla příliš velká. Ludvík XVIII. řád zachoval, pouze změnil podobu hvězdy a přidal královské lilie. Každý následující režim – červencová monarchie, druhá republika, druhé císařství, třetí republika – upravoval symboliku, ale základní struktura zůstala. Řád přežil všechny politické změny jako symbol francouzské kontinuity.

Pro české země měl řád význam během napoleonských válek. Čeští vojáci sloužící ve francouzské armádě získávali toto vyznamenání. Po bitvě u Slavkova roku 1805 Napoleon udělil řád několika rakouským důstojníkům českého původu, kteří přešli na francouzskou stranu. Později získali řád čestné legie čeští legionáři bojující ve Francii během první světové války, včetně generálů jako Milan Rastislav Štefánik.

Druhé císařství za Napoleona III. rozšířilo udělování řádu. Počet členů vzrostl z 30 tisíc na 60 tisíc. Řád získávali průmyslníci, bankéři, umělci a vědci. Z českých osobností byl vyznamenán skladatel Bedřich Smetana roku 1868 při uvedení Prodané nevěsty v Paříži. Malíř Alfons Mucha obdržel řád za své secesní plakáty a výzdobu pařížských divadel.

Třetí republika demokratizovala řád otevřením ženám a koloniálním poddaným. První světová válka masivně rozšířila členskou základnu na statisíce veteránů. Meziválečné období vidělo internacionalizaci řádu – získávali ho zahraniční státníci, vědci a umělci. Z Československa byli vyznamenáni T. G. Masaryk, Edvard Beneš a mnoho legionářů. Řád symbolizoval francouzsko-československé spojenectví.

Vichystický režim zneužil řád pro kolaboranty, ale generál de Gaulle ho očistil a reformoval. Pátá republika zachovala tradiční strukturu, ale zpřísnila kritéria. Dnes má řád asi 90 tisíc žijících členů. Prezident jako velmistr uděluje vyznamenání dvakrát ročně. Mezi českými osobnostmi získali řád Václav Havel, Milan Kundera nebo Miloš Forman jako uznání jejich přínosu evropské kultuře.

Řád čestné legie ovlivnil vznik moderních záslužných vyznamenání. Rakouský Řád Františka Josefa, pruský Řád Pour le Mérite nebo ruský Řád svatého Jiří následovaly francouzský model. Československý Řád Bílého lva kombinoval francouzskou inspiraci s národní symbolikou. Současná česká státní vyznamenání zachovávají princip oceňování zásluh bez ohledu na společenské postavení.

Organizace a ekonomické aspekty

Řád čestné legie funguje jako autonomní instituce s vlastním rozpočtem, majetkem a správou. Velký kancléř řídí administrativu, spravuje muzeum a archiv v paláci Salm v Paříži. Rozpočet řádu činí přes 30 milionů eur ročně, financovaný z dotací státu a výnosů z majetku. Řád provozuje prestižní střední školy pro dcery členů, které patří k nejlepším vzdělávacím institucím Francie.

Členové řádu původně dostávali finanční rentu odstupňovanou podle hodnosti. Napoleon stanovil 5000 franků ročně pro velkokříže, 250 franků pro rytíře. Tyto částky představovaly významný příjem – rytířská renta odpovídala ročnímu platu kvalifikovaného dělníka. Současní členové dostávají symbolickou rentu 6 eur ročně, která má jen čestný charakter.

Ekonomický dopad řádu spočívá v prestiži a obchodních výhodách. Firma označená "dodavatel členů Řádu čestné legie" získává marketingovou výhodu. Členství otevírá dveře do elit, usnadňuje obchodní kontakty a diplomatická jednání. Studie ukázaly, že firmy vedené nositeli řádu mají lepší přístup k úvěrům a státním zakázkám.

Výroba řádových insignií představuje specializované řemeslo. Pařížské zlatnické dílny vyrábějí hvězdy z pozlaceného stříbra s červeným emailem podle přísných specifikací. Cena velkokříže dosahuje 5000 eur, rytířská hvězda stojí 500 eur. Padělání řádových insignií se trestá jako trestný čin. Historické kusy z napoleonské éry dosahují na aukcích statisíce eur.

Zajímavosti

• Odmítnutí cti – Jean-Paul Sartre a Simone de Beauvoir odmítli řád z principu, protože neuznávali státní vyznamenání
• Nejmladší nositel – Desetiletá Francouzka zachránila dva sourozence před utonutím a získala řád roku 1996
• Odebrání řádu – Maršál Pétain přišel o velkokříž po odsouzení za velezradu, jeho jméno bylo vymazáno ze všech záznamů
• Americký sen – Prvními Američany vyznamenanými byli Thomas Edison a Orville Wright za technické inovace
• České stopy – V muzeu řádu v Paříži je vystaven velkokříž T. G. Masaryka s věnováním od francouzského prezidenta
• Rekordman – Generál de Gaulle byl jediný Francouz, který dostal velkokříž dvakrát – jako generál a jako prezident