Severská mytologie

Severská mytologie germánských a skandinávských národů zanechala výraznou stopu v evropském mincovnictví od doby stěhování národů po současnost, kdy motivy Thórova kladiva, Ódinových krkavců a run zdobily vikinské, anglosaské i moderní skandinávské ražby. Severské mince s vyobrazením valkýr, světového stromu Yggdrasilu a apokalyptického vlka Fenrira sloužily nejen jako platidlo, ale také jako amulety válečníků a vyjádření kulturní identity severských národů.

Historie

První severské mytologické motivy se objevují na brakteátech 5.–6. století, zlatých amuletových mincích germánských kmenů. Tyto ražby zobrazovaly Ódina s krkavci Huginem a Muninem, Thóra bojujícího s hadem Midgardu nebo valkýry odnášející padlé do Valhally. Skandinávské brakteáty často nesly runové nápisy s magickými formulemi jako "alu" (ochrana) nebo "laukaz" (plodnost).

Vikinská doba (793–1066) představuje vrchol severské numismatiky. První skandinávské mince razili dánští králové v 9. století podle anglosaského a franského vzoru, ale s pohanskými symboly. Thórovo kladivo (Mjöllnir), trojúhelník valkýr, krkavčí prapor a drakové lodě dominovaly raným ražbám. Švédské mince z Birky zobrazovaly Freyju s kočkami, norské ražby Týra s jednou rukou.

Christianizace Skandinávie (10.–12. století) postupně vytlačovala pohanské motivy, ale nikdy je zcela neodstranila. Synkretické mince kombinovaly kříž s Thórovým kladivem, Krista s Ódinovými atributy. Runové nápisy přežívaly vedle latinky. Harald Modrozub razil kolem roku 980 první "křesťanské" mince Dánska, ale zachovával severské ornamenty. Magnus Barfot v Norsku (1093–1103) zobrazoval svatého Olafa s vikingskou sekyrou.

Středověk viděl literární obrodu severské mytologie v islandských ságách, což se odrazilo na mincích. Norští králové 13. století razili brakteáty s motivy z Ságy o Völsunzích – Sigurd zabíjející draka Fáfnira, valkýra Brynhilda, prokletý poklad Andvariho. Švédské mince zobrazovaly tři koruny, které některé interpretace spojovaly s třemi říšemi severské kosmologie.

Renesance a romantismus 19. století přinesly vědomou obrodu severské mytologie v numismatice. Skandinávské národní měny vznikající v této době integrovaly mytologické motivy jako vyjádření národní identity. Dánské mince zobrazovaly Gefioninu fontánu, norské ražby vikinské lodě, švédské koruny Thórovo kladivo. Romantičtí umělci vytvářeli medaile s výjevy z Eddy.

Nacistické Německo zneužívalo severskou mytologii pro svou ideologii, což se projevilo na říšských mincích a medailích s runami SS, slunečním kolem a dalšími germánskými symboly. Po válce byly tyto motivy dlouho tabuizované. Současná Skandinávie rehabilitovala severskou mytologii jako kulturní dědictví – Island razí mince s motivy z Eddy, Norsko zobrazuje vikinské dědictví, Švédsko vydává pamětní ražby k archeologickým nálezům.

Severské mytologické motivy v numismatice

Thórovo kladivo Mjöllnir představuje nejrozšířenější severský symbol na mincích od vikinské doby po současnost. Stylizované zobrazení kladiva ve tvaru T nebo obráceného kříže fungovalo jako ochranný amulet. Na vikinských mincích často nahrazovalo křesťanský kříž nebo s ním vytvářelo synkretický symbol. Moderní skandinávské pamětní mince zobrazují Mjöllnir jako symbol síly a ochrany.

Yggdrasil, světový jasan spojující devět říší severské kosmologie, symbolizoval řád vesmíru. Na mincích se objevuje jako stylizovaný strom s propracovanými kořeny a větvemi, často s orlem ve větvích a drakem Nídhöggem u kořenů. Tři norn‌y u studny Urd, krkavci Huginn a Muninn, veverka Ratatosk představují doplňkové motivy kosmologického stromu.

Ragnarök, severská apokalypsa, poskytovala dramatické motivy pro pamětní ražby. Vlk Fenrir pohlcující slunce, had Midgardu svírající svět, Heimdall troubící na Gjallarhorn, poslední bitva bohů a obrů. Runové nápisy v mladším i starším futharku nesly magické formule, jména bohů nebo majitelů. Valknut (Ódinův uzel), triskelion a sluneční kola představovaly abstraktní severské symboly.

Zajímavosti

• Největší vikinský poklad z Cuerdale obsahoval přes 8600 mincí včetně unikátních ražeb s berserky v medvědích kožích – jediné známé numismatické zobrazení těchto válečníků
• Švédský král Erik XIV. nechal roku 1568 vyrazit "prokleté tolary" s drakem Fáfnirem střežícím poklad – podle legendy přinášely smrt každému třetímu majiteli
• Islandská republika razila roku 1930 pamětní minci k miléniu Althingu s nejdelším runovým nápisem v moderní numismatice – kompletní strofa z Písně o Völundovi
• Norský odboj za druhé světové války razil ilegální "mince odporu" s Thórovým kladivem a heslem "Vi vil vinne" zakódovaným v runách
• Faerské ostrovy vydaly roku 2004 sadu mincí zobrazující kompletní severský panteon – první úplné numismatické zpracování všech ásynjí a vanů