Tabarystánská mincovna
Tabarystánská mincovna je numismatické označení pro mincovní produkci oblasti Tabarystánu (dnešní Mázandarán) na jižním pobřeží Kaspického moře, známou hlavně z raně islámských stříbrných ražeb se sásánovským vzhledem. Na mincích se často objevuje pahlavský podpis mincovny TPWRSTAN.
Historie
Tabarystánská mincovna souvisí s mimořádně svébytným postavením Tabarystánu v 7.–9. století. Pobřežní pás mezi Kaspickým mořem a horami Alborzu byl díky své geografii hůře kontrolovatelný z vnitrozemí, a proto si zde místní elity dokázaly po pádu Sásánovské říše déle udržet vlastní správní struktury. V raně islámské době se v Íránu obecně rozšířil typ tzv. arabosásánovských mincí: šlo o ražby, které navazovaly na sásánovský stříbrný styl (panovnická hlava a ohňový oltář), ale postupně do nich vstupovaly arabské prvky, zejména krátké náboženské formule a jména správců či vládců.
Právě Tabarystán patří mezi oblasti, kde se tato tradice udržela mimořádně dlouho a nápadně konzervativně. Na mincích se obvykle objevuje stylizovaný portrét po vzoru sásánovského krále Chosroa II. a na rubu ohňový oltář s dvěma asistenty. Zásadní je kombinace písem: vedle pahlavštiny (středoperštiny) se může objevit i arabština, což odráží reálné soužití místní tradice s novou politickou a náboženskou vrstvou. Mincovní podpis bývá umístěn na rubu, často vpravo od oltáře, a u tabarystánských ražeb se v literatuře běžně uvádí pahlavský nápis TPWRSTAN – tedy „Tabarystán“ jako označení mincovního okruhu.
V dějinách Tabarystánu se zmiňují místní vládci s titulem ispahbad (ispahbád), které numismatika často spojuje s tzv. Dabújovci, a později s abbasovskými guvernéry. Ražby z této oblasti se tak mohou vztahovat jak k místním dynastiím, tak k období, kdy nad regionem posilovala kontrola chalífátu, ale starší mincovní „jazyk“ se přitom držel dál. To je pro Tabarystán typické: mince působí na první pohled sásánovsky, přesto v detailech nese jasné znaky nové doby (arabské nápisy, změny titulatury, jména správců).
Pro časové určení tabarystánských emisí je důležité také datování. Na mnoha kusech se objevuje datum v pahlavštině a v odborné praxi se uvádí tzv. „PYE“ (často vykládané jako roky jazdegerdovské éry), které umožňuje převod na naše letopočty. V aukčních a katalogových popisech se proto běžně setkáme s formulací typu „PYE 137 = 788/789“, přičemž vedle data je opět uveden podpis TPWRSTAN. Tyto prvky dělají z tabarystánských ražeb cenný pramen: ukazují, jak dlouho přežívala sásánovská ikonografie a jak se postupně „překládala“ do islámského politického světa.
Samotný pojem „Tabarystánská mincovna“ je potřeba chápat spíše jako mincovní okruh než jako jednu jedinou budovu v konkrétním městě. V rámci regionu se v pramenech a odborné literatuře zmiňují centra jako Ámol a Sárí, která byla v různých obdobích významnými správními uzly Tabarystánu. Pro sběratele je proto důležité rozlišovat, zda mince nese konkrétní značku města, nebo jen regionální označení „Tabarystán“, které shrnuje širší mincovní produkci oblasti.
Jak tabarystánské ražby poznat
Tabarystánská mincovna je nejčastěji spojována se stříbrnými hemidrachmami (půldrachmami) arabosásánovského typu. Typickými znaky jsou: široký tenký střížek, stylizovaný „sásánovský“ portrét (často po vzoru Chosroa II.), rub s ohňovým oltářem a dvěma postavami a pahlavské legendy. Klíčový identifikační prvek představuje podpis mincovny TPWRSTAN na rubní straně, obvykle vpravo od oltáře, a datum v pahlavštině na protilehlé straně. Na líci se někdy objevuje i arabský nápis (například jméno správce či krátká formule), což může pomoci s přesnějším zařazením do období místních vládců nebo guvernérské správy.
V praxi se při určování hodnotí čitelnost pahlavských znaků, styl portrétu a oltáře, umístění datace a kvalita ražby. U těchto mincí je běžné, že část nápisů je mělká nebo nedoražená, protože tenký střížek a vysoký reliéf mohou způsobovat nerovnoměrný otisk. Rozhodující je proto kombinace více znaků: nejen samotné „TPWRSTAN“, ale i provedení typu, přítomnost arabské vrstvy textu a srovnání s katalogovými variantami. Tabarystánské ražby jsou zároveň zajímavé i kulturně: představují „přechodové“ mince, na nichž je vidět, jak se starší říšská symbolika udržela v regionální praxi i dlouho po změně politické moci.
