Vyznamenání

Vyznamenání jsou čestné odznaky, řády a medaile udělované za zásluhy, statečnost nebo významné činy, které často obsahují drahé kovy a reprezentují nejvyšší úroveň medailérského umění. Od středověkých rytířských řádů přes vojenské kříže až po moderní civilní vyznamenání představují materiální vyjádření společenského uznání s významnou numismatickou a sběratelskou hodnotou.

Historie

Vyznamenání jako forma veřejného ocenění má kořeny ve starověkých vojenských tradicích, kdy římští vojáci dostávali phalerae - kovové terče nošené na hrudi jako znak statečnosti. Corona civica z dubového listí byla nejvyšším vyznamenáním za záchranu života římského občana. Julius Caesar jako první uděloval zlaté a stříbrné odznaky s vlastním portrétem věrným stoupencům. Byzantská říše vyvinula systém hodnostních odznaků - zlaté, stříbrné a bronzové medalliony s císařským portrétem označovaly dvorské hodnosti. Tyto časné formy vyznamenání položily základ pozdějším řádovým systémům.

Křížové výpravy породily rytířské řády kombinující vojenskou službu s náboženskými sliby. Řád johanitů (1099), templářů (1119) a německých rytířů (1190) vytvořily hierarchické systémy s distinktivními odznaky - kříže různých tvarů a barev nošené na plášti nebo řetězu. Filip IV. Sličný založil 1430 Řád zlatého rouna jako nejprestižnější evropské vyznamenání - zlatý beránek zavěšený na zlatém řetězu s 51 články představujícími burgundské državy. Anglický Řád podvazku (1348) zavedl princip omezeného počtu členů - maximálně 24 rytířů plus panovník. Tyto řády se staly modelem pro pozdější státní vyznamenání.

V českých zemích založil Karel IV. první domácí vyznamenání - Společnost krokve a kladiva (1350) pro věrné stoupence. Rudolf II. uděloval zlaté řetězy s miniaturním portrétem jako znak přízně umělcům a učencům. Marie Terezie založila 1757 Vojenský řád Marie Terezie - první moderní zásluhové vyznamenání udělované bez ohledu na původ pouze za prokázanou statečnost. Řád měl tři třídy s různým obsahem zlata - velkokříž (80 gramů zlata), komandérský (40 gramů), rytířský (20 gramů). Josef II. přidal 1764 Řád sv. Štěpána pro civilní zásluhy. Rakouská soustava vyznamenání s Řádem železné koruny, Leopoldovým řádem a Františka Josefa se stala vzorem pro evropské monarchie.

Napoleonské války revolucionalizovaly systém vyznamenání demokratizací ocenění. Napoleon založil 1802 Légion d'honneur jako meritokratické vyznamenání pro vojáky i civilisty - "baubles for men" jak je cynicky nazýval. Pruský Železný kříž (1813) zavedl Fridrich Vilém III. jako levné masové vyznamenání - železo s stříbrným okrajem symbolizovalo vlasteneckou oběť. Ruský Řád svatého Jiří (1769) měl 4 stupně a automaticky uděloval šlechtictví. Britská Victoria Cross (1856) z bronzu děl ze Sevastopolu se stala nejikoničtějším vojenským vyznamenáním - prostý design ale nejvyšší prestiž.

První světová válka vedla k masovému udělování vyznamenání - Francie udělila 2 miliony Croix de Guerre, Německo 5 milionů Železných křížů. Nové republiky vytvořily vlastní systémy - Československý Řád bílého lva (1922), Řád Tomáše Garrigua Masaryka (1990), Polský Virtuti Militari (obnovený 1919). Nacistické Německo zneužilo vyznamenání pro ideologii - Rytířský kříž s dubovými listy, meči a brilianty měl pouze 27 držitelů. Sovětský svaz vytvořil nejrozsáhlejší systém - Řád Lenina, Hrdina Sovětského svazu (zlato obsahem 20 gramů), 14 milionů Řádů vlastenecké války.

Moderní demokratické státy reformovaly vyznamenání směrem k civilním zásluhám. Francouzský Ordre national du Mérite (1963) doplnil Čestnou legii. Britský Order of the British Empire má 5 tříd od Knight Grand Cross po Member. Presidential Medal of Freedom (USA) je nejvyšší civilní vyznamenání. Evropské monarchie modernizovaly řády - nizozemský Orden van Oranje-Nassau, španělský Řád Karla III. OSN a EU vytvořily vlastní medaile. Současná vyznamenání používají moderní materiály - titan, keramika, umělé drahokamy, hologramy. Trh s historickými vyznamenáními vzkvétá - Victoria Cross se prodala za 400 000 liber, Pour le Mérite za 200 000 eur.

Struktura a ekonomika vyznamenání

Vyznamenání mají hierarchickou strukturu odrážející společenské hodnoty. Řády se dělí na třídy - velkokříž/velkokomtur, komandér, důstojník, rytíř/člen. Insignie zahrnují hvězdu (plaketu na hrudi), kříž/odznak (na stuze), stuhu (různé barvy a vzory). Materiály odpovídají hodnosti - zlato pro nejvyšší třídy, stříbro pro střední, bronz pro základní. Drahokamy (diamanty, rubíny) pro speciální stupně. Email definuje identitu - červený pro odvahu, modrý pro věrnost, zelený pro naději.

Výroba vyznamenání je specializované řemeslo kombinující zlatnictví, emailérství a medailérství. Státní mincovny (Monnaie de Paris, Royal Mint) produkují oficiální vyznamenání. Soukromé firmy (Rothe, Arthus-Bertrand) vyrábějí repliky a miniatury. Náklady výroby od 50 eur za základní medaili po 10 000 eur za zlatý velkokříž. Sběratelský trh s vyznamenáními (faleristika) obrací miliardy - významná vyznamenání se prodávají za statisíce. Padělky jsou problém - 50% vyznamenání na trhu jsou repliky nebo padělky. Státy regulují nošení vyznamenání - neoprávněné nošení je trestné. Digitalizace vytváří virtuální vyznamenání a NFT certifikáty autenticity.

Zajímavosti

• Maltézský řád vydává vlastní vyznamenání a pasy, přestože nemá území - je suverénní entitou od roku 1113
• Československá Medaile za statečnost před nepřítelem z roku 1940 se razila v Paříži ze stříbra z rozpuštěných příborů ambasády
• Nejvíce vyznamenaný člověk historie byl Hermann Göring - měl přes 40 řádů včetně Pour le Mérite z první světové války
• Řád bílého slona Thajska má 8 tříd a vlastní hymnu, kterou musí orchestr hrát při vstupu nositele