Smolnické krejcary
Smolnické krejcary jsou měděné mince ze Smolníku na slovenském Spiši, horního města proslulého těžbou mědi. Mincovna tu pracovala od poloviny 18. století a měď značila písmenem S; razila zejména v letech nouze o drobné peníze, například šestikrejcary 1800 a patnácti- a třicetikrejcary 1807.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Smolnické krejcary vznikaly ve Smolníku (německy Schmölnitz, maďarsky Szomolnok), hornickém městě na Spiši, které roku 1327 získalo od Karla I. Roberta práva svobodného horního města. Od roku 1671 patřilo uherské královské komoře a bylo známé hlavně těžbou mědi a zpracováním kovů. Mincovna v něm pracovala od poloviny 18. století.
Na rozdíl od Kremnice, kde se razilo zlato a stříbro, byl Smolník mincovnou výhradně měděnou. Měď z habsburských mincoven nesla od roku 1760 počáteční písmeno místa a Smolník dostal písmeno S. Ražba tu ožívala zvlášť v letech velké potřeby měděných peněz – 1790, 1800, 1807, 1812 a 1816.
Do těchto let spadají nejznámější smolnické krejcary Františka I. Rakouského (do roku 1806 zároveň římského císaře Františka II.): měděné šestikrejcary s letopočtem 1800 a patnáctikrejcary a třicetikrejcary z roku 1807. Měděných patnáctníků a třicetníků roku 1807 vyrazily habsburské mincovny celkem za 80 milionů zlatých. Ve válečné inflaci ztratily hodnotu a patent z roku 1811 snížil bankocetle i měděné mince na pětinu.





