Stříbrné mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského
Stříbrné mince Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského představují ražby německého panovníka z rodu Wettinů spojené s vévodstvím Sasko-Altenbursko. Patří do prostředí drobných a středních německých států 19. století, kde mince nesly nejen peněžní funkci, ale také panovnickou reprezentaci.
Řazení produktů
Výpis produktů
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má má spony!
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný 20krejcar Františka II. z roku 1794 připomíná závěr Svaté říše římské i složitou skladbu habsburských zemí. Portrét panovníka doplňuje císařský dvouhlavý orel, zatímco...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrný 20krejcar Františka II. z roku 1796 připomíná závěr Svaté říše římské i složitou skladbu habsburských zemí. Portrét panovníka doplňuje císařský dvouhlavý orel, zatímco...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen ve vídeňské mincovně v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového...
Stříbrná athénská tetradrachma nového stylu spojuje hlavu bohyně Athény s jejím tradičním symbolem – sovou. Pozdně helénistická ražba připomíná význam Athén i dlouhou životnost...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský byl vévoda vládnoucí v Sasko-Altenbursku, jednom z ernestinských saských vévodství. Jeho mince jsou zajímavé tím, že dokládají podobu měnové produkce menšího německého státu a zároveň navazují na širší tradici dynastických ražeb ve střední Evropě.
Stříbrné ražby z tohoto okruhu obvykle nesou panovníkův portrét nebo jméno a titul, zatímco rubová strana bývá spojena se státním znakem či jinou úřední symbolikou. Právě spojení měnové funkce a reprezentace panovnické moci je pro tyto mince typické.
V historickém rámci jde o období, kdy německé země procházely správními i hospodářskými proměnami a mincovnictví se postupně přizpůsobovalo modernějším pravidlům. Mince Fridricha Viléma II. proto mohou být vnímány jako pramen k dějinám regionální státnosti, titulatury i dobové výtvarné kultury.
Pro orientaci v této kategorii je užitečné sledovat zejména opis, portrétní zpracování a heraldické prvky, podle nichž lze jednotlivé typy lépe zařadit. U menších německých států bývají rozdíly mezi emisemi nenápadné, a proto je při určování vhodná opatrnost a práce s spolehlivou literaturou nebo katalogy.
