Stříbrné mince Jana Filipa Sasko-Altenburského
Stříbrné mince Jana Filipa Sasko-Altenburského patří do prostředí menších německých knížectví raného novověku. Představují doklad panovnické reprezentace i běžného mincovního provozu v rámci tehdejšího říšského prostoru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Velká stříbrná oběžná mince Pruského království z roku 1841 představuje měnovou a politickou stabilitu německých zemí v polovině 19. století. Dvojtolar patří k typickým vysokým...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Stříbrný dvouzlatník Františka Josefa I. z kremnické mincovny patří k výrazným ražbám Rakouského císařství po měnových změnách 50. let 19. století. Spojuje portrét mladého...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1797 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1782 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1781 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Jan Filip Sasko-Altenburský byl vládcem z ernestinské větve wettinského rodu, spojené s územím Sasko-Altenburska. Jeho mince jsou zajímavé tím, že spojují dynastickou identitu panovníka s obvyklými požadavky dobové měny, tedy s důrazem na autoritu emitenta, hmotnostní standard a rozpoznatelnost.
Stříbro bylo v raně novověkém mincovnictví základním kovem pro širokou škálu ražeb. U mincí tohoto typu bývá podstatná nejen ikonografie a titulatura, ale také celkové zařazení do složitého měnového prostředí německých zemí, kde vedle sebe existovala řada regionálních emisí.
Pro mince Jana Filipa je typické, že odrážejí politickou roztříštěnost Svaté říše římské i význam rodových držav při výkonu mincovního práva. Právě proto mají tyto ražby historickou hodnotu jako pramen k dějinám územní správy, reprezentace panovníka a hospodářského fungování menších států.
Při popisu konkrétních kusů je vhodné sledovat především zachování detailů, čitelnost opisů a styl portrétu či erbovních motivů. Tyto znaky pomáhají přesněji určit zařazení mince a lépe ji zasadit do širšího kontextu sasko-altenburského mincovnictví.
