Stříbrné mince Jana Filipa Sasko-Altenburského
Stříbrné mince Jana Filipa Sasko-Altenburského patří do prostředí menších německých knížectví raného novověku. Představují doklad panovnické reprezentace i běžného mincovního provozu v rámci tehdejšího říšského prostoru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má má spony!
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný 20krejcar Františka II. z roku 1794 připomíná závěr Svaté říše římské i složitou skladbu habsburských zemí. Portrét panovníka doplňuje císařský dvouhlavý orel, zatímco...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrný 20krejcar Františka II. z roku 1796 připomíná závěr Svaté říše římské i složitou skladbu habsburských zemí. Portrét panovníka doplňuje císařský dvouhlavý orel, zatímco...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen ve vídeňské mincovně v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového...
Stříbrná athénská tetradrachma nového stylu spojuje hlavu bohyně Athény s jejím tradičním symbolem – sovou. Pozdně helénistická ražba připomíná význam Athén i dlouhou životnost...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Jan Filip Sasko-Altenburský byl vládcem z ernestinské větve wettinského rodu, spojené s územím Sasko-Altenburska. Jeho mince jsou zajímavé tím, že spojují dynastickou identitu panovníka s obvyklými požadavky dobové měny, tedy s důrazem na autoritu emitenta, hmotnostní standard a rozpoznatelnost.
Stříbro bylo v raně novověkém mincovnictví základním kovem pro širokou škálu ražeb. U mincí tohoto typu bývá podstatná nejen ikonografie a titulatura, ale také celkové zařazení do složitého měnového prostředí německých zemí, kde vedle sebe existovala řada regionálních emisí.
Pro mince Jana Filipa je typické, že odrážejí politickou roztříštěnost Svaté říše římské i význam rodových držav při výkonu mincovního práva. Právě proto mají tyto ražby historickou hodnotu jako pramen k dějinám územní správy, reprezentace panovníka a hospodářského fungování menších států.
Při popisu konkrétních kusů je vhodné sledovat především zachování detailů, čitelnost opisů a styl portrétu či erbovních motivů. Tyto znaky pomáhají přesněji určit zařazení mince a lépe ji zasadit do širšího kontextu sasko-altenburského mincovnictví.
