Stříbrné mince Jana Vilém Sasko-Altenburský
Stříbrné mince Jana Viléma Sasko-Altenburského představují ražby spojené s jedním z vládců ernestinských větví saského rodu. Pro numismatiku jsou zajímavé jako doklad menšího německého knížecího státu a jeho mincovní praxe v raném novověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má má spony!
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný 20krejcar Františka II. z roku 1794 připomíná závěr Svaté říše římské i složitou skladbu habsburských zemí. Portrét panovníka doplňuje císařský dvouhlavý orel, zatímco...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrný 20krejcar Františka II. z roku 1796 připomíná závěr Svaté říše římské i složitou skladbu habsburských zemí. Portrét panovníka doplňuje císařský dvouhlavý orel, zatímco...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen ve vídeňské mincovně v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového...
Stříbrná athénská tetradrachma nového stylu spojuje hlavu bohyně Athény s jejím tradičním symbolem – sovou. Pozdně helénistická ražba připomíná význam Athén i dlouhou životnost...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Jan Vilém Sasko-Altenburský byl příslušníkem wettinského rodu a vládl v rámci durynsko-saského prostoru, kde existovala řada menších knížectví s vlastní správou i mincovním právem. Jeho stříbrné mince proto patří do okruhu německých zemských ražeb, které odrážejí politické rozdělení Svaté říše římské i význam stříbra v tehdejším peněžním oběhu.
U těchto mincí bývá důležitá především panovnická identifikace, erbovní motivy a celkové stylové zpracování. Podoba ražeb se řídila dobovými zvyklostmi a měla vedle praktické platební funkce také reprezentační úlohu, protože mince byly jedním z prostředků, jimiž se panovnická autorita veřejně projevovala.
Stříbro bylo v německých zemích po dlouhou dobu hlavním kovem pro významnou část oběživa, a proto mají tyto ražby širší hospodářský i historický kontext. Vedle ikonografie je při jejich posuzování podstatný také stav dochování, čitelnost opisů a zařazení do správného dynastického a územního rámce.
Kategorie stříbrných mincí Jana Viléma Sasko-Altenburského tak zahrnuje materiál zajímavý pro zájemce o dějiny menších německých států i o vývoj raně novověkého mincovnictví. Tyto mince připomínají období, kdy vedle velkých evropských mocností fungovala hustá síť menších panovnických celků s vlastní mincovní tradicí.
