Stříbrné mince Jana Vilém Sasko-Altenburský
Stříbrné mince Jana Viléma Sasko-Altenburského představují ražby spojené s jedním z vládců ernestinských větví saského rodu. Pro numismatiku jsou zajímavé jako doklad menšího německého knížecího státu a jeho mincovní praxe v raném novověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Velká stříbrná oběžná mince Pruského království z roku 1841 představuje měnovou a politickou stabilitu německých zemí v polovině 19. století. Dvojtolar patří k typickým vysokým...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Stříbrný dvouzlatník Františka Josefa I. z kremnické mincovny patří k výrazným ražbám Rakouského císařství po měnových změnách 50. let 19. století. Spojuje portrét mladého...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1797 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1782 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1781 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Silně...
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Jan Vilém Sasko-Altenburský byl příslušníkem wettinského rodu a vládl v rámci durynsko-saského prostoru, kde existovala řada menších knížectví s vlastní správou i mincovním právem. Jeho stříbrné mince proto patří do okruhu německých zemských ražeb, které odrážejí politické rozdělení Svaté říše římské i význam stříbra v tehdejším peněžním oběhu.
U těchto mincí bývá důležitá především panovnická identifikace, erbovní motivy a celkové stylové zpracování. Podoba ražeb se řídila dobovými zvyklostmi a měla vedle praktické platební funkce také reprezentační úlohu, protože mince byly jedním z prostředků, jimiž se panovnická autorita veřejně projevovala.
Stříbro bylo v německých zemích po dlouhou dobu hlavním kovem pro významnou část oběživa, a proto mají tyto ražby širší hospodářský i historický kontext. Vedle ikonografie je při jejich posuzování podstatný také stav dochování, čitelnost opisů a zařazení do správného dynastického a územního rámce.
Kategorie stříbrných mincí Jana Viléma Sasko-Altenburského tak zahrnuje materiál zajímavý pro zájemce o dějiny menších německých států i o vývoj raně novověkého mincovnictví. Tyto mince připomínají období, kdy vedle velkých evropských mocností fungovala hustá síť menších panovnických celků s vlastní mincovní tradicí.
