Stříbrné mince Jana Vilém Sasko-Altenburský
Stříbrné mince Jana Viléma Sasko-Altenburského představují ražby spojené s jedním z vládců ernestinských větví saského rodu. Pro numismatiku jsou zajímavé jako doklad menšího německého knížecího státu a jeho mincovní praxe v raném novověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1633 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1629 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1628 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1864 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1861 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Stříbrný vereinsthaler Maxmiliána II. Bavorského z roku 1858 představuje klasickou ražbu německých států po měnovém sjednocování poloviny 19. století. Zaujme spojením bavorské...
Jan Vilém Sasko-Altenburský byl příslušníkem wettinského rodu a vládl v rámci durynsko-saského prostoru, kde existovala řada menších knížectví s vlastní správou i mincovním právem. Jeho stříbrné mince proto patří do okruhu německých zemských ražeb, které odrážejí politické rozdělení Svaté říše římské i význam stříbra v tehdejším peněžním oběhu.
U těchto mincí bývá důležitá především panovnická identifikace, erbovní motivy a celkové stylové zpracování. Podoba ražeb se řídila dobovými zvyklostmi a měla vedle praktické platební funkce také reprezentační úlohu, protože mince byly jedním z prostředků, jimiž se panovnická autorita veřejně projevovala.
Stříbro bylo v německých zemích po dlouhou dobu hlavním kovem pro významnou část oběživa, a proto mají tyto ražby širší hospodářský i historický kontext. Vedle ikonografie je při jejich posuzování podstatný také stav dochování, čitelnost opisů a zařazení do správného dynastického a územního rámce.
Kategorie stříbrných mincí Jana Viléma Sasko-Altenburského tak zahrnuje materiál zajímavý pro zájemce o dějiny menších německých států i o vývoj raně novověkého mincovnictví. Tyto mince připomínají období, kdy vedle velkých evropských mocností fungovala hustá síť menších panovnických celků s vlastní mincovní tradicí.
