Stříbrné tolary Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského
Stříbrné tolary Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského představují ražby severoněmeckého vládce z rodu Holstein-Gottorp. Do této kategorie patří velké stříbrné mince, které dnes slouží jako důležitý pramen k poznání dobové reprezentace i peněžního oběhu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1838 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Rakouský spolkový tolar z roku 1859 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...
Jan Adolf Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský patřil k vládcům severoněmeckého prostoru raného novověku. Mince spojované s jeho jménem jsou zajímavé tím, že odrážejí postavení dynastie, její heraldiku i způsob, jakým se panovnická moc tehdy prezentovala na mincovním obraze.
Tolar byl v evropském prostředí významným větším stříbrným nominálem, který se v různých zemích používal po dlouhé období. U ražeb tohoto typu je důležitá nejen hmotnost a ryzost kovu, ale také výtvarné pojetí portrétu, znaků a opisů, které pomáhají s určením a zařazením konkrétní mince.
U tolarů Jana Adolfa lze očekávat typické prvky dobové knížecí ražby, tedy důraz na titulaturu a rodové symboly. Právě tyto znaky činí mince cenným historickým dokladem, protože ukazují, jak byly v dané době chápány panovnické nároky, prestiž rodu i místní mincovní tradice.
Při určování jednotlivých exemplářů bývá vhodné sledovat zejména podobu portrétu, členění erbu, styl písma a celkové zpracování. U starších stříbrných mincí se mohou výrazně lišit i zachovalostí, stopami oběhu nebo drobnými odchylkami v ražbě, které jsou pro numismatické popisy podstatné.





