Stříbrné tolary Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského, Strana 12

Stříbrný rijksdaalder z roku 1644 ražený v Západní Frieslandii. Typický „rytířský tolar“ s postavou ozbrojence a heraldickým lvem, symbol svobody a nezávislosti nizozemských...

Stříbrný "lví tolar" z Gelderlandu z roku 1639 symbolizuje odhodlání nizozemských provincií v boji za nezávislost. Vyniká výraznou heraldikou a důvěrou v hodnoty víry a svobody.

Stříbrný tolar z roku 1656, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období Třicetileté války a habsburské moci ve střední Evropě.

Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1765, ražený v Bruselu, s habsburským dvouhlavým orlem a čtyřkorunovým křížem – symbol síly monarchie a vlády nad střední Evropou.

Půl tolar Josefa II. z roku 1790 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.

Půl tolar Josefa II. z roku 1790 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.

Stříbrný tzv. „křížový“ tolar Marie Terezie z roku 1765, ražený v Bruselu. Unikátní mince s atributy kříže a dvouhlavého orla, váha cca 29,19 g o ryzosti ~0,833...

Stříbrná mince o nominálu 1/3 tolaru z roku 1796, ražená za vlády kurfiřta Fridricha Augusta III. Saského – reprezentativní portrét panovníka a státní znak Saského kurfiřtství.

Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a křížící se prapory symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.

Stříbrný 24 Mariengroschen z roku 1789, ražený v Brunšviku pod vládou Karla Viléma Ferdinanda – impozantní skákající kůň a klasický leipzigský měnový standard.

Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.

Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v německém Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.