Stříbrné krejcary Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna Krejcar
Stříbrné krejcary Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna představují drobnější ražby spojené s olomouckým biskupem a významným církevním hodnostářem raného novověku. V této kategorii se setkává panovnická autorita, regionální peněžní oběh a běžná každodenní mince své doby.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 10krejcar Maxmiliána II. z Jáchymova je působivým dokladem českého mincovnictví 16. století. Menší nominál z významného stříbrného centra doplňuje sbírky renesančních...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. z roku 1674 představuje autentickou minci období vrcholného baroka a dlouhé vlády habsburského císaře. Ražba z kremnické mincovny zaujme...
Vídeňský třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1765 zachycuje období vyzrálých tereziánských reforem. Stříbrná ražba z hlavní mincovny monarchie osloví sběratele mincí...
Stříbrný 24krejcar z roku 1619 ražený v Praze představuje důležitou ražbu českých stavů z období povstání proti Habsburkům. Tento typ vznikl ještě před zvolením Fridricha...
Stříbrná mince 20 krejcarů z roku 1852 z období vlády Františka Josefa I. v méně běžné variantě s portrétem panovníka vlevo. Atraktivitu výrazně zvyšuje vysoký stupeň...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna patřil k výrazným osobnostem moravských a církevních dějin 17. století. Jako olomoucký biskup vystupoval nejen jako duchovní představitel, ale také jako nositel světských práv, s nimiž bylo spojeno i vydávání mincí.
Krejcar byl v tehdejším středoevropském prostředí rozšířenou drobnou peněžní jednotkou, která sloužila především v každodenním oběhu. Stříbrné krejcary proto dobře ukazují praktickou stránku dobového mincovnictví, kde nešlo jen o reprezentaci autority, ale také o potřeby běžného trhu a platebního styku.
Na těchto mincích se obvykle objevují prvky zdůrazňující postavení emitenta, například jméno, titulatura nebo heraldické motivy. V případě církevního knížete je taková ražba zajímavá tím, že spojuje hospodářskou funkci mince s reprezentací duchovní i zemské moci.
Pro numismatiku jsou krejcary Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna cenné hlavně jako doklad regionálního peněžního oběhu a správního postavení olomouckého biskupství. Připomínají dobu, kdy se na podobě drobných mincí odrážela nejen ekonomická praxe, ale i složitá struktura moci v zemích střední Evropy.





