Stříbrné krejcary Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna Krejcar
Stříbrné krejcary Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna představují drobnější ražby spojené s olomouckým biskupem a významným církevním hodnostářem raného novověku. V této kategorii se setkává panovnická autorita, regionální peněžní oběh a běžná každodenní mince své doby.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna patřil k výrazným osobnostem moravských a církevních dějin 17. století. Jako olomoucký biskup vystupoval nejen jako duchovní představitel, ale také jako nositel světských práv, s nimiž bylo spojeno i vydávání mincí.
Krejcar byl v tehdejším středoevropském prostředí rozšířenou drobnou peněžní jednotkou, která sloužila především v každodenním oběhu. Stříbrné krejcary proto dobře ukazují praktickou stránku dobového mincovnictví, kde nešlo jen o reprezentaci autority, ale také o potřeby běžného trhu a platebního styku.
Na těchto mincích se obvykle objevují prvky zdůrazňující postavení emitenta, například jméno, titulatura nebo heraldické motivy. V případě církevního knížete je taková ražba zajímavá tím, že spojuje hospodářskou funkci mince s reprezentací duchovní i zemské moci.
Pro numismatiku jsou krejcary Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna cenné hlavně jako doklad regionálního peněžního oběhu a správního postavení olomouckého biskupství. Připomínají dobu, kdy se na podobě drobných mincí odrážela nejen ekonomická praxe, ale i složitá struktura moci v zemích střední Evropy.





