Antoniniány Marcie Otacilie Severy
Antoniniány Marcie Otacilie Severy razila hlavně mincovna v Římě v letech 244–249 pro manželku císaře Filipa I. Araba. Poprsí císařovny na nich spočívá na půlměsíci, který u žen nahrazoval paprsčitou korunu císařů. Zvláštní skupinu tvoří ražby k tisíciletí Říma roku 248 s hrochem na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Antoninián zavedl roku 215 Caracalla jako dvojnásobek denáru, ačkoli stříbra obsahoval nanejvýš 1,6násobek. Za Filipa I. Araba, císaře v letech 244–249, už byl hlavní stříbrnou mincí říše. Ražby jeho manželky Marcie Otacilie Severy, která nesla titul Augusta, vycházely po celou dobu vlády, převážně z mincovny v Římě.
Na líci je poprsí císařovny s diadémem, položené na půlměsíci. Ten u ženských portrétů nahrazoval paprsčitou korunu, kterou na antoniniánech nosili císařové, a stejně jako ona odlišoval antoninián od denáru. Opis zní OTACIL SEVERA AVG, u části ražeb v plném tvaru MARCIA OTACIL SEVERA AVG. Na rubech jsou ženské ctnosti: sedící Concordia s opisem CONCORDIA AVGG, kde dvojité G označuje oba Augusty, Filipa I. a jeho syna Filipa II., nebo Pudicitia s opisem PVDICITIA AVG.
Roku 248 slavil Řím tisíc let od svého založení a Filip uspořádal sekulární hry. K nim patří antoniniány s opisem SAECVLARES AVGG, vydané pro celou císařskou rodinu; na rubu Otaciliiných je hroch, připomínka zvířat předváděných při hrách. Ražby skončily roku 249, kdy Filip padl v boji s Deciem a jeho syn byl zabit; další osud císařovny prameny neuvádějí.





