Antoniniány Salonina
Antoniniány Salonina se razily v letech 258–260 pro mladšího syna císaře Galliena, nejprve jako caesara, roku 260 krátce i jako augusta. Vznikaly v Kolíně nad Rýnem a v Římě. Mince ze znehodnoceného stříbra nesou poprsí s paprsčitou korunou a jméno SAL nebo SALON VALERIANVS, které je odliší od mincí bratra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián mladého caesara Salonina zachycuje nejistou dobu krize římského císařství. Reverz SPES PVBLICA představuje personifikaci Naděje předávající květ budoucímu...
Ovládací prvky výpisu
Saloninus (zemřel 260), celým jménem Publius Licinius Cornelius Saloninus Valerianus, byl mladším synem císaře Galliena a vnukem Valeriána I. Roku 258 se stal caesarem a pod dohledem pretoriánského prefekta Silvana spravoval Galii ze sídla v Kolíně nad Rýnem. Roku 260 ho vojáci provolali augustem, Postumus ho však vzápětí dal zabít.
Antoninián, mince původně v hodnotě dvou denárů, byl v té době hlavní stříbrnou mincí říše, stříbra v něm ale rychle ubývalo. Pro Salonina ho razila mincovna v Kolíně nad Rýnem, kterou starší katalog Roman Imperial Coinage ještě uvádí jako Lugdunum, a mincovna v Římě.
Na líci je jeho poprsí s paprsčitou korunou a opisem SALON VALERIANVS CAES, v Římě LIC COR SAL VALERIANVS N CAES. Jako augusta ho označuje opis IMP SALON VALERIANVS AVG. Na rubech se opakuje Spes s květem a opisem SPES PVBLICA, obětní náčiní s opisem PIETAS AVG nebo princ ve vojenském oděvu s opisem PRINC IVVENT.
Oba Gallienovi synové se jmenovali Valerianus, a jejich mince proto snadno splývají. Podle katalogu Roman Imperial Coinage je odliší zkrácené jméno SAL nebo SALON, které mají jen Saloninovy opisy; ražby staršího bratra Valeriána II. ho nenesou.
