Antoniniány Treboniana Galla
Antoniniány Treboniana Galla pocházejí z let 251–253, kdy byl antoninián hlavní stříbrnou mincí říše a denár se téměř nerazil. Razily je mincovny v Římě a v syrské Antiochii, na líci nesou portrét císaře s paprsčitou korunou a na rubu mimo jiné Junonu Martialis, známou jen z mincí jeho vlády.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císaře Treboniana Galla zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací míru Pax působivě připomíná význam stability v...
Stříbrný antoninián císaře Treboniana Galla představuje výrazné svědectví římského mincovnictví let 251–253. Reverz s personifikací míru a opisem PAX AVGG připomíná důraz na...
Ovládací prvky výpisu
Trebonianus Gallus (asi 206–253) se stal císařem roku 251 po smrti Decia v bitvě u Abritta a vládl spolu se synem Volusianem necelé dva roky, než jej po vzpouře Aemiliana zabili vlastní vojáci. Jeho antoniniány tak pokrývají krátký úsek, kdy říši sužovaly války na Dunaji i na východě a morová epidemie.
Antoninián, zavedený Caracallou roku 215, byl v polovině 3. století jedinou běžně raženou stříbrnou mincí a obsah stříbra v něm proti začátku století dál klesal. Od denáru jej na první pohled odliší paprsčitá koruna na hlavě císaře. Gallovy antoniniány přiřazuje katalog římských císařských mincí Římu a Antiochii, menší skupinu Mediolanu. Mincovny se poznají podle opisu: římské ražby mají IMP CAE C VIB TREB GALLVS AVG, antiochijské IMP C C VIB TREB GALLVS P F AVG.
Na rubech se opakují běžné personifikace – Pax, Aequitas, Felicitas, Victoria či Uberitas –, objevují se ale i motivy příznačné pro tuto vládu. Sedící Juno Martialis se na římských mincích vyskytuje jen za Galla a Volusiana. Rub APOLL SALVTARI s Apollónem Uzdravitelem se obvykle spojuje s morovou epidemií a opis SAECVLVM NOVVM se šestisloupovým chrámem ohlašoval začátek nového věku.





