Antoniniány z Kolína nad Rýnem
Antoniniány z Kolína nad Rýnem jsou římské mince z mincovny v Kolíně, tehdy Colonia Agrippinensis na rýnské hranici. Patří sem ražby za společné vlády Valeriána a Galliena, které starší katalogy připisovaly Lugdunu, a antoniniány galského císaře Postuma, jenž se v Kolíně roku 260 zmocnil vlády.
Za společné vlády Valeriána a jeho syna Galliena razila antoniniány i mincovna, kterou katalog Roman Imperial Coinage z roku 1927 kladl do Lugduna, dnešního Lyonu. Novější bádání tyto ražby připsalo Kolínu nad Rýnem, a proto je starší literatura vede pod Lugdunem.
Kolínu se připisuje například Valeriánův antoninián s opisem ORIENS AVGG z let 257–258: na líci poprsí císaře s paprsčitou korunou a opisem VALERIANVS P F AVG, na rubu kráčející bůh Slunce Sol se zdviženou pravicí. Opis oslavuje oba Augusty jako vycházející slunce.
Roku 260 se velitel rýnské armády Postumus prohlásil císařem, oblehl Kolín, kde sídlil Gallienův syn Saloninus, a po dobytí města ho dal zabít. Vznikla tak takzvaná Galská říše. Postumovy mince měly vyšší obsah drahého kovu než současné Gallienovy. Které jeho ražby vznikly v Kolíně a které v Trevíru, se v literatuře posuzuje různě.
