Antoniniány z mincovny Kyzikos
Antoniniány z mincovny Kyzikos vznikaly v římské císařské mincovně na pobřeží Marmarského moře od doby Claudia II. Gothica kolem roku 269 až do Diokleciánovy měnové reformy. Razila je pro Quintilla, Aureliána, Tacita, Floriana, Proba, Cara a jeho syny i pro Diokleciána a jeho spoluvladaře.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Proba z mincovny Kyzikos představuje oblíbený motiv nepřemožitelného Slunce. Císařský portrét v paprskové koruně doplňuje reverz se Solem ve čtyřspřeží, který...
Ovládací prvky výpisu
Kyzikos, starověké řecké město na poloostrově v Propontidě, dnešním Marmarském moři, proslulo už v klasické době svými statéry. Římská císařská mincovna zde začala pracovat ve druhé polovině 3. století, v době, kdy hlavní stříbrnou mincí říše byl antoninián, zavedený roku 215 císařem Caracallou jako dvojnásobek denáru.
Antoniniány z Kyziku jsou doloženy nejpozději od roku 269, kdy zde razil emise Claudius II. Gothicus. Pokračovaly za Quintilla v roce 270 a hlavně za Aureliána, pro něhož katalog římských císařských mincí eviduje přes sto kyzických typů. Následovaly ražby Tacita a Floriana, Proba (276–282), Cara, jeho synů Carina a Numeriána a nakonec Diokleciána, Maximiána a obou caesarů Constantia Chlora a Galeria.
V té době už byl antoninián mincí z měděné slitiny jen s malým podílem stříbra, který se soustřeďoval na povrchu. Za Aureliána se na jeho rubu objevila značka XXI; na kyzických ražbách Proba stojí v exergu spolu s označením dílny. K Probovým kyzickým typům patří antoninián SOLI INVICTO se Sluncem ve čtyřspřeží, jehož líc ukazuje císaře v plášti se žezlem zakončeným orlem nebo v přilbě s kopím a štítem.
Ražbu antoniniánů ukončila měnová reforma Diokleciána v devadesátých letech 3. století; poslední kyzické typy katalog datuje nejpozději do roku 294. Mincovna v Kyziku však pracovala dál a razila nové bronzové a zlaté mince pozdní říše.
