Antoniniány z mincovny Mediolanum
Antoniniány z mincovny Mediolanum razila mincovna v dnešním Miláně, kterou na konci 50. let 3. století zřídil Gallienus pro vojsko bránící severní Itálii. Antoniniány zde vznikaly za Galliena, Claudia II. Gothica, Quintilla a Aureliána, než Aurelián ražbu přesunul do nedalekého Ticina.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Galliena z roku 259, ražený v Mediolaně. Radiátní portrét na líci a stojící postava na rubu představují charakteristickou obraznost římského císařství v...
Antoninián císaře Galliena z mincovny Mediolanum zachycuje na rubu Apollóna s lyrou. Mince připomíná období zásadních proměn římské říše ve 3. století a zaujme výrazným...
Antoninián císaře Valeriána zachycuje neklidné období římské říše ve 3. století. Reverz s personifikací vojenské zdatnosti Virtus připomíná význam armády pro panovnickou...
Stříbrný antoninián císaře Galliena připomíná neklidnou polovinu 3. století. Reverz s personifikací míru Pax, olivovou ratolestí a žezlem vytváří působivý protipól k vojenským...
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Mediolanu začala pracovat na konci 50. let 3. století, kdy císař Gallienus soustředil v severní Itálii vojsko na obranu proti vpádům Alamanů. Jejím hlavním nominálem byl od počátku antoninián – mince s paprsčitou korunou na hlavě panovníka, v té době už z bilonu, tedy ze slitiny s malým podílem stříbra.
Katalog RIC řadí do Mediolana i antoniniány z let 258–259, kdy Gallienus vládl ještě společně s otcem Valeriánem. Patří k nim série s opisy jmenujícími jednotlivé legie a jejich znaky, například kozoroha. Od roku 262 nesly milánské ražby značky dílen P, S a T (první, druhá a třetí dílna), k nimž se připojovalo písmeno M jako Mediolanum.
Po Gallienově smrti v roce 268 zde krátce razil antoniniány i uzurpátor Aureolus.Ražba pak pokračovala za Claudia II. Gothica, Quintilla a od roku 270 za Aureliána, který přidal čtvrtou dílnu se značkou Q. Aurelián ale mincovnu nakonec zavřel a její provoz převedl do nedalekého Ticina, dnešní Pavie.
Mediolanum se k ražbě vrátilo za tetrarchie, kdy si ho kolem roku 290 zvolil za sídlo Maximián. Antoniniány s milánskou značkou ale patří především do necelých patnácti let mezi založením mincovny a Aureliánovou vládou.
