Antoniniány z Trevíru
Antoniniány z Trevíru jsou stříbrné mince Galského císařství, které roku 260 založil Postumus. Hlavní mincovnu galských císařů starší literatura kladla do Kolína nad Rýnem, novější bádání ji klade do Trevíru. Ražba skončila roku 274, kdy Tetricus I. podlehl Aureliánovi a Galie se vrátila pod vládu Říma.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Galliena z roku 259, ražený v Mediolaně. Radiátní portrét na líci a stojící postava na rubu představují charakteristickou obraznost římského císařství v...
Antoninián císaře Galliena připomíná neklidnou polovinu 3. století a římskou naději na obnovení pořádku na východě říše. Reverz s císařem a božstvem Solem doprovází opis ORIENS...
Antoninián císaře Valeriána zachycuje římskou představu božského ochránce a obnovitele říše. Reverz se Solem a opisem ORIENS AVGG odkazuje k naději na vzestup a stabilitu v...
Antoninián císaře Galliena z období společné vlády s Valeriánem zachycuje oba panovníky při symbolickém předání Victorie. Vojenský motiv VIRTVS AVGG připomíná společnou autoritu...
Antoninián císaře Galliena z období společné vlády s Valeriánem zachycuje oba panovníky na reverzu s opisem VIRTVS AVGG. Vojenská symbolika zdůrazňuje jejich společnou autoritu...
Antoninián císaře Galliena připomíná římskou vojenskou vítěznou symboliku prostřednictvím reverzního typu VICTORIA GERMAN. Certifikovaný exemplář z období krize třetího století...
Antoninián císaře Galliena připomíná vojenské úspěchy Římské říše ve třetím století. Reverz s okřídlenou Victorií a opisem VICTORIA GERM spojuje výraznou antickou symboliku s...
V roce 260 provolala rýnská vojska císařem velitele Postuma a vzniklo Galské císařství, které se na západě odtrhlo od Říma. Jeho vládci razili vlastní mince podle římského vzoru a hlavním nominálem byl antoninián s paprskovitou korunou na hlavě panovníka. Postumus vládl do roku 269 a v tom roce ještě nerušeně oslavil desetiletí své vlády.
Kde stála hlavní mincovna, se dlouho přeli numismatici. Georg Elmer ve svém katalogu z roku 1941 přiřadil téměř všechny galské ražby Kolínu nad Rýnem podle několika mincí se zkratkou kolínského jména. Nálezy pokladů však ukazují na Trevír a v roce 2005 se poblíž Porta Nigra našly pozůstatky dílny činné za Tetrika. Proto se dnes většina Postumových antoniniánů připisuje Trevíru a Kolínu jen některé řady.
Po Postumovi razili antoniniány i jeho nástupci Laelianus, Marius, Victorinus a Tetricus I. Sídlem galských císařů byl v letech 271–274 právě Trevír. Galské císařství zaniklo roku 274, kdy Tetricus I. podlehl Aureliánovi v bitvě na Katalaunských polích.





