Antoniniány ze Samosaty
Antoniniány ze Samosaty jsou mince císařů Valeriána a Galliena a uzurpátorů Macriana a Quieta z let kolem 255–261. Mincovnu na Eufratu určil až numismatik Robert Göbl; starší katalogy tytéž ražby přisuzují Antiochii nebo neurčené mincovně na východě, a proto popisy často uvádějí obě města.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Galliena připomíná ideu věčného Říma v neklidném období krize 3. století. Reverz zachycuje personifikaci Říma předávající Vítězství panovníkovi. Mince je...
Billonový antoninián císaře Valeriana I. pochází z východní oblasti římské říše a představuje typickou ražbu období hluboké politické a vojenské krize 3. století. Mince je...
Ovládací prvky výpisu
Samosata ležela na Eufratu v Kommagéně, která připadla římské říši roku 73, a sloužila jako vojenská opora proti sásánovské Persii. Antoniniány, které se dnes této mincovně připisují, nenesou její jméno ani značku. Pierre Bastien a Hélène Huvelin je roku 1969 při zpracování velkého syrského pokladu vyčlenili jako dílo „druhé východní mincovny“ a Robert Göbl ji později ztotožnil se Samosatou.
Podle Göbla mincovna pracovala zhruba od poloviny 50. let 3. století a razila antoniniány císaře Valeriána, jeho syna Galliena a vnuka Valeriána mladšího. Valerián tehdy na východě válčil se Šápúrem I. a potřeboval platit vojsko; k typickým rubům patří RESTITVT ORIENTIS, „obnoviteli Východu“. Katalog RIC tytéž mince řadí do Antiochie nebo do neurčené asijské mincovny.
Roku 260 padl Valerián do perského zajetí a Šápúr I. vyplenil Samosatu jako první z římských měst. Na podzim téhož roku dal Fulvius Macrianus prohlásit za císaře své syny Macriana a Quieta. Jejich antoniniány z let 260–261, například Quietovy s rubem SOL INVICTO, Göbl rovněž přiřadil Samosatě, zatímco RIC je vede pod Antiochií. Quieta, který zůstal na východě, zabili roku 261 obyvatelé Emesy.
