Antoniniány ze Siscie
Antoniniány ze Siscie razila císařská mincovna v panonské Siscii, dnešním chorvatském Sisku, od svého založení za Gallienovy vlády kolem roku 262 až do Diokleciánovy měnové reformy kolem roku 294. Nejvíc typů vzniklo za Gallienovy samovlády a za Proba, v exergu často se značkou XXI.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Proba z mincovny Siscia představuje typickou ražbu pozdního 3. století, kdy se římská říše po dlouhém období krizí postupně vracela k vnitřní stabilitě. Mince...
Ovládací prvky výpisu
Gallienus zřídil mincovnu v Siscii kolem roku 262; město na řece Sávě patřilo k nejvýznamnějším centrům Panonie. Antoninián, původně stříbrná mince zavedená Caracallou roku 215 a počítaná nejspíš za dva denáry, byl tehdy už silně znehodnocený. Z nové mincovny vycházely antoniniány Gallienovy i jeho manželky Saloniny, jejíž poprsí spočívá podle zvyklosti ženských antoniniánů na půlměsíci.
Během dalších dvou desetiletí razila Siscia antoniniány pro Claudia II. Gothica, Quintilla, Aureliána, Tacita, Floriana, Proba, Kara a jeho syny Karina a Numeriána. Pro Proba (276–282) jí katalog Roman Imperial Coinage přiřazuje přes dvě stě typů, více než u kteréhokoli jiného panovníka kromě Gallienovy dlouhé vlády. Kolem let 284–285 tu krátce razil i uzurpátor Julianus; jeho antoniniány oslavují Panonii opisem PANNONIAE AVG.
Od Aureliánovy reformy na počátku 70. let 3. století nesou antoniniány v exergu číslici XXI, jejíž význam se dodnes vykládá různě; v Siscii ji často doplňuje písmeno dílny, například XXIΓ. Ražba antoniniánů skončila s Diokleciánovou reformou kolem roku 294, kdy je nahradil nový velký bronz – follis.
