Asy Galby
Galba (3 př. n. l. – 69 n. l.) byl prvním ze čtyř císařů roku 69. Moci se chopil po Neronově sebevraždě a vládl sedm měsíců; nepopularitu si vysloužil odmítnutím vyplatit vojákům odměny. Zavraždili jej 15. ledna 69 pretoriáni ve spiknutí vedeném Othonem, který se stal jeho nástupcem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový as Hadriána z Antiochie představuje atraktivní ukázku římského provinciálního mincovnictví v Sýrii. Spojuje císařskou autoritu s řeckým prostředím východních provincií...
Ovládací prvky výpisu
Galba se narodil 24. prosince roku 3 před naším letopočtem poblíž italské Terraciny a zemřel 15. ledna roku 69 v Římě ve věku dvaasedmdesáti let. Císařem byl sedm měsíců – a i to bylo v onom roce nadprůměrně dlouho.
K moci jej vynesl rozvrat po Neronově pádu. Jako místodržitel Hispánie odmítl titul císařův vojevůdce a dal přednost označení vojevůdce senátu a lidu římského; 8. června roku 68 jej pretoriánská garda prohlásila císařem.
Rok 69 vešel do dějin jako rok čtyř císařů. Galba byl první z nich, po něm následovali Otho, Vitellius a nakonec Vespasianus, který teprve dokázal moc udržet. Během dvanácti měsíců se tak na trůně vystřídali čtyři muži, z nichž tři skončili násilnou smrtí.
Vládl v době, kdy mu nepomáhal ani vlastní zdravotní stav. Trpěl dnou a spoléhal se na rádce, kteří se ukázali být zkorumpovaní – zejména na Tita Vinia a Cornelia Laca.
Nepopularitu si vysloužil rychle. Zabavoval majetek občanům, rozpustil germánskou tělesnou stráž a hlavně odmítl vyplatit slíbené odměny vojákům i pretoriánům; pověst o jeho krutosti a lakotě jej předešla do Říma.
Snaha o stabilitu přišla pozdě. Za nástupce přijal za syna urozeného Lucia Calpurnia Pisona Liciniana, čímž pominul Othona, který sám na trůn počítal – a tím si podepsal rozsudek.
Dne 15. ledna roku 69 se Otho spojil s nespokojenými pretoriány a nechal Galbu zavraždit u pramene Lacus Curtius na Foru; zabit byl i Piso. Galbovy asy vznikaly během několika měsíců, a jsou proto ražbami mimořádně krátkého panování.
Rok čtyř císařů je pro numismatiku výjimečný právě tím. Během dvanácti měsíců vznikly mince čtyř různých panovníků a všechny čtyři řady jsou z povahy věci krátké – u Galby, Othona i Vitellia jde o měsíce, nikoli roky, což se na dostupnosti i ceně projevuje dodnes.





