Asy Hadriána

Hadrián (76–138) se narodil 24. ledna roku 76 v hispánské Italice a císařem se stal 11. srpna roku 117. Na rozdíl od většiny svých předchůdců nechápal vládu jako pobyt v Římě: víc než polovinu svého jednadvacetiletého panování strávil mimo Itálii.

Cestoval po provinciích soustavně a dlouho. Navštívil Británii roku 122, Afriku o rok později, poté Malou Asii a Egypt a opakovaně Řecko. Chtěl vidět stav říše na vlastní oči, ne se spoléhat na hlášení místodržitelů – a jeho návštěvy po sobě zpravidla zanechaly nové stavby i opravené silnice.

Zásadní byl jeho obrat ve vojenské politice. Vzdal se Traianových výbojů v Mezopotámii, Asýrii, Arménii i Dácii a rozhodl se říši držet v hranicích, které se dají ubránit. Místo dalšího rozšiřování přišlo upevňování toho, co už Řím měl.

Právě z této úvahy vzešel roku 122 Hadriánův val v severní Británii, opevněná čára oddělující římské území od kmenů za ním. Stal se nejznámějším pozůstatkem římské přítomnosti na Britských ostrovech a jeho zbytky jsou dodnes turistickým cílem.

Byl také nadšeným obdivovatelem řecké kultury. Podporoval Athény jako kulturní středisko říše, dal dokončit tamní chrám Dia Olympského a v Římě nechal přestavět Pantheon do podoby, v jaké stojí dosud.

Temnou stránkou jeho vlády bylo potlačení židovského povstání Bar Kochby v letech 132 až 136. Po jeho porážce dal Judeu přejmenovat na Syrii Palaestinu a Jeruzalém na Aelii Capitolinu.

Zemřel 10. července roku 138 v Baiae ve věku dvaašedesáti let. Krátce předtím adoptoval Antonina Pia a uložil mu, aby za své syny přijal Marka Aurelia a Lucia Vera – nástupnictví tak měl zajištěné na dvě generace dopředu. V paměti zůstal jako císař, který raději hranice stavěl, než posouval – a jako panovník, jenž znal svou říši z vlastní zkušenosti lépe než kterýkoli jiný.