Asy Vespasiána
Asy Vespasiána jsou mince z obecného kovu, které zakladatel flaviovské dynastie razil v letech 69–79 v Římě a v galském Lugdunu. Na líci nesou hlavu císaře s vavřínovým věncem, na rubu personifikace jako Aequitas, Spes, Fides či Pax, orla na glóbu, oltář nebo Viktorii na přídi lodi, zpravidla s písmeny S C.
Vespasián byl vojsky provolán císařem 1. července 69 a po smrti Vitellia v prosinci téhož roku vládl sám až do roku 79. As, čtvrtina sestercia, byl vedle sestercia nejdůležitější a nejznámější římskou mincí z obecného kovu. Vespasiánovy asy razila mincovna v Římě a vedle ní galské Lugdunum, dnešní Lyon, s hlavními emisemi kolem roku 71 a v letech 77–78. Váží obvykle kolem 10 gramů.
Na líci je císařova hlava s vavřínovým věncem a opis začínající IMP CAESAR VESPASIAN AVG, za nímž následují tituly, podle nichž lze minci datovat. Na rubech se střídají personifikace – Aequitas s vahami, Spes s květem, Fides, Pax, Fortuna či Felicitas – a dále Viktorie na přídi lodi, orel s roztaženými křídly na glóbu nebo oltář. Písmena S C po stranách jsou zkratkou senatus consulto, z usnesení senátu.
Typ s oltářem převzal Vespasián z ražeb Augusta, aby navázal na jeho mírovou vládu a představil se jako pokračovatel jeho politiky. Na asech z Říma z roku 71 se objevilo i dobytí Judeje: na rubu sedí Judea opřená o kmen palmy a obklopená zbraněmi.
