Asy
Asy jsou nejstarší římské mince: as se kolem roku 280 př. n. l. začal odlévat jako velký bronzový kus a stal se základem římské soustavy, podle níž se počítala hodnota denáru i sestercia. Za císařství byl z mědi, platil čtvrtinu sestercia a byl nejmenší běžně raženou mincí. Razil se do konce 3. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Římský bronzový as připomíná zbožštěného Augusta, zakladatele principátu, a zároveň ukazuje, jak Tiberius navazoval na autoritu svého adoptivního otce. Portrét s paprskovitou...
Bronzový as císaře Claudia s motivem Minervy představuje klasickou ražbu raného římského císařství. Spojuje každodenní peněžní oběh s císařskou reprezentací a tradiční...
Bronzový as Hadriána z Antiochie představuje atraktivní ukázku římského provinciálního mincovnictví v Sýrii. Spojuje císařskou autoritu s řeckým prostředím východních provincií...
Ovládací prvky výpisu
Před zavedením mincí platili Římané bronzovými ingoty a hrubými kusy kovu, takzvaným aes rude. Kolem roku 280 př. n. l. zavedla republika as jako velkou litou bronzovou minci. Vedle něj vznikly díly, například semis (polovina), triens (třetina), quadrans (čtvrtina) a uncia (dvanáctina), i násobky, dupondius za dva asy a sestercius za dva a půl. Na líci republikových asů je hlava boha Januse, na rubu příď lodi.
Asi sedmdesát let se as odléval a jeho váha se v několika krocích snižovala, až se ustálila na šestině římské libry. Zhruba v té době vznikl stříbrný denár, který zpočátku platil deset asů; kolem roku 140 př. n. l. se kvůli lehčímu asu přecenil na šestnáct asů. S klesající váhou přešel as od lití k ražbě a v některých obdobích republiky se nerazil vůbec.
Augustova reforma roku 23 př. n. l. stanovila, že se as razí z načervenalé čisté mědi, zatímco sestercius a dupondius ze zlatavé mosazi; čtyři asy tvořily sestercius a šestnáct asů denár. As byl nejmenší pravidelně raženou mincí císařství, semis a quadrans se razily jen občas a po Marku Aureliovi už vůbec. Poslední asy razil zřejmě Aurelián v letech 270–275 a Dioklecián na počátku vlády. Byzantský císař Andronikos II. Palaiologos jméno ve 14. století obnovil pro drobnou měděnou minci assarion.
