Athénské tetradrachmy
Athénské tetradrachmy jsou stříbrné mince o čtyřech drachmách s hlavou bohyně Athény a sovou, které Athény razily od konce 6. století př. n. l. Podle sovy se jim ve starověku říkalo „glaukes“. Ve 2. století př. n. l. je vystřídaly tetradrachmy nového stylu, ražené na širším a tenčím střížku se sovou na amfoře.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Stříbrná tetradrachma Thasu s motivem Dionýsa a Hérakla patří k výrazným hellénistickým ražbám severního Egejského moře. Spojuje obchodní význam ostrova, dionýský kult i oblibu...
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie patří mezi typické ražby římského Orientu poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu byly určeny...
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Ovládací prvky výpisu
Athény přešly na tetradrachmu o hmotnosti zhruba 17,2 g kolem roku 515 př. n. l. a sova se na jejich mincích ustálila po roce 510 př. n. l. Ražbu umožnilo stříbro z laurijských dolů v Attice, které začal soustavně využívat tyran Peisistratos. Na líci je hlava Athény v přilbě, na rubu sova s hlavou natočenou čelně, olivová ratolest, srpek měsíce a zkratka ΑΘΕ – „Athéňanů“.
Obraz se pak zhruba dvě století téměř neměnil. Výroba prudce klesla po roce 413 př. n. l., kdy Sparťané obsadili Dekeleiu a Athény ztratily přístup k dolům. Sovy přijímal obchod v celém Středomoří, a proto vznikaly jejich často zdařilé napodobeniny i padělky se stříbrným povlakem na jádře z obecného kovu. Mnoho dochovaných kusů nese zkušební zářezy.
Athénský zákon z let 375/374 př. n. l. zřídil veřejné zkoušeče mincí, kteří padělky zabavovali a kvalitní napodobeniny vraceli majitelům. V mezinárodním obchodě sovy postupně vytlačily tetradrachmy Alexandra Velikého, ražené ve stejné attické váze, a koncem 3. století př. n. l. jejich výroba upadla.
Ve 2. století př. n. l. začaly Athény razit tetradrachmy nového stylu: s přepracovanou hlavou Athény a se sovou stojící na ležící amfoře uprostřed olivového věnce. Byly ražené na širším a tenčím střížku a vážily asi 16,7 g. Tato řada skončila kolem roku 42 př. n. l.
