Aurey
Aurey byly hlavní zlaté mince starověkého Říma. Pravidelně je začal razit Gaius Julius Caesar, za Augusta měl aureus hodnotu 25 stříbrných denárů a na líci nesl portrét panovníka. Jeho váha během staletí klesala, až ho počátkem 4. století nahradil lehčí solidus Konstantina I. Velikého.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Název aureus pochází z latinského slova pro zlato a znamená „zlatý“; plně se mince nazývala zlatý denár. Římská republika razila zlato jen výjimečně – během druhé punské války a znovu za občanských válek, kdy Sulla a později Gaius Julius Caesar platili zlatem svá vojska. Caesar ustálil váhu aureu na čtyřicetinu římské libry, tedy asi 8 gramů téměř čistého zlata.
Augustus zařadil aureus do pevné měnové soustavy: jeden aureus platil 25 stříbrných denárů nebo 100 mosazných sesterciů. Váha mírně klesla na dvaačtyřicetinu libry, asi 7,8 g, a za Nerona na pětačtyřicetinu, asi 7,3 g. Vedle celého aureu existoval i zlatý quinarius v hodnotě poloviny. Za Augusta se aurey razily hlavně v Lugdunu, dnešním Lyonu, později především v Římě. Na líci nesly portrét císaře nebo členky jeho rodiny s titulaturou, na rubu božstva, personifikace ctností či připomínky vítězství.
Po vládě Marka Aurelia se zlata razilo méně a ve 3. století, v době politických a hospodářských otřesů, aurey rychle lehly – z asi 6,5 g za Caracally na méně než polovinu původní váhy za Valeriána. Přibývaly i různé díly a násobky a pevný poměr k denáru se rozpadl – nápis z doby Filipa Araba uvádí za aureus už 42 denárů. Ryzost zlata přitom až na krátké výkyvy zůstávala vysoká. Dioklecián se pokusil váhu ustálit na šedesátinu libry, asi 5,5 g, definitivně však aureus vystřídal lehčí solidus, který zavedl Konstantin I. Veliký.
Na území dnešního Česka se aurey nacházejí jen jako jednotlivé kusy, nejčastěji ražby Augusta, Nerona a Tita.
