Bamberské krejcary
Bamberské krejcary jsou drobné stříbrné mince bamberských knížat-biskupů z Franků, ražené od 17. století do konce knížectví roku 1802. Velká část z nich nevznikla v Bamberku, ale v norimberské mincovně. Poslední, dvacetikrejcary podle konvenční měny, nesou letopočet 1800 a jméno biskupa Christopha Franze von Buseck.
Řazení produktů
Výpis produktů
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Dva krejcary z roku 1743 pocházejí z landkrabství Hesensko-Darmstadt a vlády Ludvíka VIII. Averz nese hesenského lva ve štítu, zatímco reverz uvádí nominál, letopočet a iniciály...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského vznikl ve Vídni roku 1814, v závěru napoleonských válek. Portrét panovníka obklopuje věnec, zatímco rub s korunovaným dvouhlavým orlem...
Stříbrně působící 15krejcar Leopolda I. z roku 1694, určený aukčním záznamem jako ražba pražského provizoria. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného dvouhlavého orla se...
Bamberské knížecí biskupství razilo vedle tolarů a dukátů i krejcary a jejich násobky. Muzejní sbírky ukazují, že velkou část drobné mince si biskupové nechávali razit v Norimberku. Tak vznikly krejcary biskupa Johanna Gottfrieda von Aschhausen z roku 1622, který byl od roku 1617 zároveň biskupem würzburským, čtyřkrejcar z roku 1700, půlkrejcar z roku 1763 i pětikrejcar z roku 1766. Přímo v Bamberku je doložen třeba půlbatzen za dva krejcary z roku 1678.
Na sklonku 18. století razilo biskupství podle konvenční měny. Dvacetikrejcar z roku 1800 nese na rubu nápis LX EINE FEINE MARK NACH DEM CONVENTIONS FUSE – šedesát kusů na hřivnu čistého stříbra – a platil šestinu konvenčního tolaru. Na líci je erb s knížecí korunou a opis se jménem biskupa Christopha Franze von Buseck.
Buseck byl posledním bamberským knížetem-biskupem. Zvolen byl roku 1795, před francouzskými vojsky uprchl roku 1796 do Prahy a roku 1799 do Saalfeldu. Po bavorském obsazení musel 29. září 1802 odstoupit a biskupství bylo sekularizováno.
