Bankovky Bank Polski
Bankovky Bank Polski vydávala ústřední banka Druhé polské republiky, akciová společnost se sídlem ve Varšavě, založená roku 1924 při měnové reformě Władysława Grabského. Zavedla nový zlotý za 1,8 milionu polských marek a bankovky pak vydávala s výhradním emisním právem až do roku 1945.
Řazení produktů
Výpis produktů
Polská bankovka 10 zlotých z roku 1929 pochází z období druhé Polské republiky, kdy stát upevňoval vlastní měnu a finanční instituce. Emise Bank Polski s certifikací PMG 58 je...
Ovládací prvky výpisu
Bank Polski vznikl na základě zákona z 11. ledna 1924 o ozdravení státních financí a měnové reformě; stanovy mu dal prezidentský dekret z 20. ledna 1924. Banka byla založena 15. dubna a činnost zahájila 28. dubna 1924. Jako akciová společnost s kapitálem 100, později 150 milionů zlotých nahradila Polskou zemskou půjčkovou banku a zavedla zlotý v poměru jeden zlotý za 1,8 milionu marek.
Bankovky měly být nejméně z 30 procent kryty zlatem, v menší míře stříbrem a devizami; po reformě z roku 1927 se hranice zvýšila na 40 procent. Výhradní emisní právo měla banka do konce roku 1944, v roce 1939 bylo prodlouženo do konce roku 1954. Mezi její bankovky patří desetizlotová s datem 20. července 1929.
V září 1939 převezli Ignacy Matuszewski a Henryk Floyar-Rajchman zlaté a devizové rezervy přes Rumunsko, Turecko a Sýrii do Francie. Sídlo banky bylo od 19. září 1939 v Paříži a od 1. července 1940 v Londýně. Prozatímní vláda zřídila 2. února 1945 Národní banku Polska a Bank Polski o emisní právo připravila; banka prošla v letech 1951–1952 likvidací.
