Bankovky NDR
Bankovky NDR jsou platidla východoněmecké měny od měnové reformy v sovětské okupační zóně v červnu 1948 až do 1. července 1990, kdy je nahradila německá marka. Vydávala je Německá cedulová banka a později Státní banka NDR; poslední řada z let 1971 a 1975 nese portréty Müntzera, Goetha, Engelse a Marxe.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bankovka Německé demokratické republiky v nominálu 100 marek z roku 1975 s certifikací PMG 64 představuje výraznou emisi období studené války. Stav Choice Uncirculated potvrzuje...
Ovládací prvky výpisu
Měnovou reformu v sovětské okupační zóně nařídil rozkaz č. 111 z 23. června 1948. Na staré říšské marky se nejprve lepily kupony, odtud přezdívky „kuponová“ či „tapetová marka“. Ve dnech 25.–28. července 1948 se pak vyměnily za nové bankovky Německé cedulové banky (Deutsche Notenbank) v hodnotách od 50 feniků do 1000 marek.
Další řadu, datovanou rokem 1955, vydal stát nečekaně 13. října 1957 při „akci Blesk“; za nové bankovky šlo vyměnit jen omezenou částku. Od 1. srpna 1964 platila marka Německé cedulové banky (MDN) s portréty na líci a od roku 1968 se měna jmenovala marka NDR.
Poslední řadu, datovanou lety 1971 a 1975, vydávala v letech 1973–1979 Státní banka NDR. Na pětimarce je Thomas Müntzer, na desetimarce Clara Zetkinová, na dvacetimarce Johann Wolfgang Goethe, na padesátimarce Friedrich Engels a na stomarce Karl Marx. Tiskla je lipská státní tiskárna cenin. Bankovky na 200 a 500 marek byly připraveny, ale do oběhu se nedostaly; veřejnost se o nich dozvěděla až kolem roku 1989.
S měnovou unií převzala 1. července 1990 roli zákonného platidla v NDR německá marka. Mzdy, důchody a nájmy se přepočítaly v poměru jedna ku jedné, úspory občanů NDR do určité výše také jedna ku jedné, nad ní dvě ku jedné.
