Bankovky z Kreisbach N.Ö.
Nouzové bankovky vydávaly za první světové války a po ní obce, spořitelny i firmy, protože oběživa byl citelný nedostatek. Rakouské obce jako Kreisbach v Dolních Rakousích na nich tiskly místní motivy a od roku 1920 vznikaly barevné řady určené přímo sběratelům, takzvané Serienscheine.
Řazení produktů
Výpis produktů
Nouzová bankovka 30 hellerů vydaná obcí Kreisbach v Dolním Rakousku v roce 1920 patří mezi emise rakouského Notgeldu z období hospodářských obtíží po první světové válce....
Nouzová bankovka 20 hellerů vydaná obcí Kreisbach v Dolním Rakousku v roce 1920 patří mezi typické emise rakouského Notgeldu z období poválečné hospodářské nestability. Výtvarné...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Kreisbachu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo období po první světové válce. Vznikla v době nedostatku drobných mincí a odráží...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Kreisbachu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo období po první světové válce. Vznikla v době nedostatku drobných mincí a odráží...
Nouzová bankovka 30 hellerů vydaná obcí Kreisbach v Dolním Rakousku v roce 1920 patří mezi emise rakouského Notgeldu z období hospodářských obtíží po první světové válce....
Nouzová bankovka 20 hellerů vydaná obcí Kreisbach v Dolním Rakousku roku 1920 patří mezi emise rakouského Notgeldu z období hospodářské nestability po první světové válce....
Nouzová bankovka 20 hellerů vydaná obcí Kreisbach v Dolním Rakousku v roce 1920 patří mezi typické emise rakouského Notgeldu z období poválečné hospodářské nestability. Výtvarné...
Ovládací prvky výpisu
Nouzové peníze, německy Notgeld, jsou zvláštní kapitolou evropské numismatiky. Vydávaly je instituce, které k tomu neměly státní pověření – obce, spořitelny, továrny – ve chvílích, kdy centrální banka nestačila zásobovat oběh.
V německy mluvících zemích šlo o jev masový. První vlna přišla ještě před vypuknutím války roku 1914, kdy lidé začali mince hromadit doma, další v letech 1916 až 1919, kdy nedostatek drobných peněz ochromoval každodenní obchod.
Materiály bývaly nečekané. Kromě papíru se nouzové peníze tiskly na kůži, hedvábí, plátno, dřevo, hliníkovou fólii, dokonce na uhlí a porcelán; některé obce vydávaly poukázky z hracích karet, takzvané Spielkarten.
Rakousko sehrálo v dějinách nouzových peněz zvláštní úlohu. Právě rakouské sběratelské řady z roku 1920 přiměly německá města, aby v tom pokračovala, a rozpoutaly tak sběratelské šílenství na obou stranách hranice.
Vznikly tak takzvané Serienscheine, tedy série bankovek, které se už nevydávaly kvůli nedostatku peněz, ale přímo pro sběratele. Nesly místní krajinu, pověsti, kroje i politické narážky a prodávaly se ve zvláštních balíčcích nad jmenovitou hodnotu.
Kreisbach v Dolních Rakousích byl jednou z mnoha obcí, které se do vydávání pustily. Právě proto jsou dnes tyto papírky vděčným sběratelským materiálem: každá obec měla vlastní grafiku a vlastní téma.
V Německu vývoj vyvrcholil hyperinflací let 1922 a 1923, kdy nouzové peníze zněly na miliony, miliardy i biliony marek. Definitivní tečku udělala až měnová reforma roku 1948.
Sbírat nouzové peníze znamená sbírat místopis. Na těch malých papírcích jsou kostely, hrady, řemesla i výjevy z pověstí konkrétních vesnic – a leckdy jde o jediné dobové vyobrazení míst, která už dnes vypadají docela jinak.
