Bankovky z obce Hohenzell
Obecní nouzové bankovky vydávaly rakouské vesnice po první světové válce, kdy chyběly drobné peníze. Tiskly se na papír i na netradiční materiály od hedvábí po porcelán a od roku 1920 vznikaly barevné série určené sběratelům. Právě proto se jich dochovalo tolik – neskončily v oběhu, ale rovnou v albech.
Řazení produktů
Výpis produktů
Nouzová bankovka v nominální hodnotě 50 hellerů vydaná obcí Hohenzell v Horním Rakousku v roce 1920 patří mezi emise rakouského Notgeldu z období hospodářských obtíží po první...
Nouzová poukázka o hodnotě 20 hellerů vydaná obcí Hohenzell v roce 1920 představuje typické lokální platidlo z období hospodářských potíží po první světové válce. Emise vznikla...
Nouzová poukázka o hodnotě 10 hellerů vydaná obcí Hohenzell v roce 1920 patří mezi typická lokální platidla vzniklá v období hospodářských potíží po první světové válce. Tyto...
Ovládací prvky výpisu
Nouzové peníze obcí jsou pro sběratele zvláštní kapitolou, protože se u nich potkává praktická nouze s výtvarnou ctižádostí. Vydávaly je instituce bez státního pověření – obce, spořitelny i podniky – ve chvíli, kdy centrální banka nestačila zásobovat oběh.
Zajímavá je na nich především materiálová vynalézavost. Kromě běžného papíru se tiskly na kůži, hedvábí, plátno, dřevo i hliníkovou fólii; existují dokonce kusy z uhlí a porcelánu a některé obce vydávaly poukázky z hracích karet.
Tato pestrost nevznikla z rozmaru. Kvalitní papír byl po válce nedostatkovým zbožím a obce sáhly po tom, co měly po ruce – místní tiskárna, místní materiál, místní výtvarník.
Od roku 1920 se ale povaha věci proměnila. Rakouské obce začaly vydávat barevné série, jejichž hlavním smyslem už nebylo doplnit oběh, ale prodat se sběratelům; příklad pak převzala i německá města.
Tyto Serienscheine nesly místní krajinu, pověsti, kroje i politické narážky a prodávaly se ve zvláštních balíčcích nad jmenovitou hodnotu. Pro obecní rozpočet to byl vítaný příjem – a pro sběratele nekonečné pole působnosti.
Právě proto se dochovaly ve velkém množství. Zatímco běžné oběživo se zničí používáním, sběratelské série skončily rovnou v albech, takže jsou dnes k mání i po sto letech v pěkném stavu.
V Německu vývoj vyvrcholil hyperinflací let 1922 a 1923, kdy nouzové peníze zněly na miliony i biliony marek; definitivní tečku udělala měnová reforma roku 1948. Rakouské obecní papírky z počátku dvacátých let jsou proto jedním z posledních dokladů světa před stabilizací měny.
Pro dnešního sběratele je to vděčný začátek. Nouzové peníze bývají levné, jsou jich tisíce různých a při jejich sbírání se člověk mimoděk dozví víc o Rakousku dvacátých let než z lecjaké učebnice.
