Bankovky z obce Kilb
Rakouské obecní bankovky vznikaly v době, kdy se rozpadala měna monarchie. Koruna zavedená roku 1892 se po roce 1918 zhroutila, do konce roku 1921 vzrostl objem peněz na 147 miliard a 20. prosince 1924 ji nahradil šilink v poměru deset tisíc korun za jeden šilink. Právě v těchto letech si obce tiskly vlastní poukázky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Nouzová bankovka z dolnorakouského Kilbu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečné doby. Zaujme dekorativním provedením a motivy spojenými s historií a...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Kilbu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečného období. Vznikla jako reakce na nedostatek drobných mincí a odráží...
Nouzová bankovka v nominální hodnotě 20 hellerů vydaná farní obcí Kilb v Dolním Rakousku v roce 1920 patří mezi emise rakouského Notgeldu z období hospodářských obtíží po první...
Nouzová bankovka 20 hellerů vydaná tržní obcí Kilb v Dolním Rakousku v roce 1920 patří mezi emise rakouského Notgeldu z období poválečných hospodářských potíží. Motiv bankovky...
Nouzová bankovka 25 hellerů vydaná obcí Kilb v květnu 1920 patří mezi rakouské emise tzv. Notgeldu z období nedostatku drobných mincí po první světové válce. Bankovka připomíná...
Nouzová poukázka o hodnotě 50 hellerů vydaná obcí Kilb v roce 1920 patří mezi typické příklady rakouského notgeldu z období po první světové válce. Tyto lokální emise vznikaly...
Ovládací prvky výpisu
Obecní bankovky, jaké vydávala i dolnorakouská obec Kilb, mají smysl teprve tehdy, když se ví, co se v té době dělo s penězi. A dělo se s nimi to nejhorší, co se s penězi dít může.
Rakousko-uherská koruna byla zavedena roku 1892, kdy monarchie přešla na zlatý standard. Jeden kilogram ryzího zlata odpovídal 3 280 korunám a zlaté mince se razily v hodnotách deseti, dvaceti a sta korun – šlo o měnu pevnou a důvěryhodnou.
Rozpad monarchie roku 1918 tuto stavbu smetl. Nástupnické státy začaly rakousko-uherské bankovky přetiskovat kolky, aby omezily jejich platnost na vlastní území: v lednu 1919 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v únoru Československo a 12. března 1919 samo Rakousko.
Pak přišla hyperinflace. Objem peněz v oběhu vzrostl roku 1920 z dvanácti na třicet miliard korun a do konce roku 1921 na zhruba 147 miliard; do srpna 1922 stouply spotřebitelské ceny na čtrnáctitisícinásobek předválečné úrovně.
Právě v takové situaci se obce chápaly vlastního tisku. Když stát nedokázal zásobit oběh použitelnými penězi, vydávaly si vesnice a městečka poukázky samy – malé nominály na místní útratu, kryté obecní pokladnou.
Náprava přišla postupně. Dne 2. ledna 1923 převzala emisi Rakouská národní banka po zaniklé Rakousko-uherské bance a v prosinci 1923 schválil parlament zavedení nové měny.
Šilink nahradil korunu 20. prosince 1924 v poměru deset tisíc korun za jeden šilink. Obecní papírky z těch let jsou proto svědectvím doby, kdy peníze přestaly být samozřejmostí a lidé si museli poradit sami.
Sběratelsky jde o materiál nenápadný, ale výmluvný. Bankovka z jedné dolnorakouské vesnice nemá velkou cenu kovu ani papíru, zato drží v ruce příběh o tom, jak se během několika let z nejpevnější měny střední Evropy stal bezcenný papír.
