Bankovky z protektorátu Čechy a Morava
Bankovky protektorátu Čechy a Morava obíhaly v letech 1939 až 1945. Vydávala je Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze, texty na nich byly německo-české a kurz vůči říšské marce byl pevně stanoven na deset korun za marku ve prospěch okupantů. Roku 1945 je nahradila obnovená československá koruna.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada Terezínských poukázek z roku 1943 – unikátní svědectví holocaustu a nacistické propagandy, vydané výhradně pro židovské obyvatele ghetta Theresienstadt.
Specimen bankovka 50 korun z Protektorátu Čechy a Morava z roku 1940 s portrétem ženy ve vavřínové koruně. Příklad formální propagandy okupační měny.
Stokorunová bankovka Protektorátu Čechy a Morava z roku 1940 představuje výrazný doklad měnového systému v období druhé světové války. Exemplář s perforací „SPECIMEN“ nebyl...
Reprezentativní bankovka vyšší nominální hodnoty vydaná v období Protektorátu Čechy a Morava. Emise z roku 1940 dokládá fungování měnového systému v podmínkách nacistické...
Ukázková bankovka 100 korun 1940 z období Protektorátu Čechy a Morava, certifikovaná PMG 64 Choice Uncirculated. Atraktivní kus s historickou hodnotou a vysokou sběratelskou...
Reprezentativní bankovka vysoké nominální hodnoty vydaná v období Protektorátu Čechy a Morava roku 1944. Emise Národní banky pro Čechy a Moravu v Praze dokládá složité...
Specimen bankovka 50 korun z Protektorátu Čechy a Morava z roku 1940 s portrétem ženy ve vavřínové koruně. Příklad formální propagandy okupační měny.
Specimen bankovka 50 korun z Protektorátu Čechy a Morava z roku 1940 s portrétem ženy ve vavřínové koruně. Certifikováno PCGS 62 PPQ, velmi dobrý stav s prémiovou kvalitou...
Specimen bankovka 1 koruna z Protektorátu Čechy a Morava (1940), perforovaná a certifikovaná PCGS 66 PPQ. Vysoká kvalita tisku i stavu uchování, s portrétem ženy a heraldickým...
Protektorátní bankovka v nominální hodnotě 1 koruna z roku 1940. Vyobrazení ženského portrétu a heraldického lva, česko-německý text. Certifikace PMG 63 potvrzuje výborný stav...
Ovládací prvky výpisu
Bankovky protektorátu Čechy a Morava vznikly roku 1939 po německé okupaci českých zemí. Nahradily československou korunu v poměru jedna ku jedné, takže z pohledu obyvatel se v první chvíli nic nezměnilo – změnilo se ale to, kdo peníze vydává a čemu jejich hodnota podléhá.
Emisní institucí se stala Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze. Bankovky nesly podpisy jejích představitelů, guvernéra a vrchního ředitele, a jejich texty byly dvojjazyčné: německé a české, přesně podle úřední podoby protektorátní správy.
Rozhodující byl pevný kurz vůči německé měně. Jedna říšská marka se rovnala deseti protektorátním korunám a tento poměr byl stanoven tak, aby zvýhodňoval německou stranu; okupovaná země tím fakticky financovala válečné hospodářství. Německé úřady navíc mohly z protektorátu odčerpávat zboží za ceny, které neodpovídaly jeho skutečné hodnotě.
Mince prozrazovaly nouzi ještě zřetelněji. Ražby zaváděné v letech 1940 a 1941 byly vyrobeny výhradně ze zinku, tedy z kovu, který nemá téměř žádnou vlastní hodnotu. Měď, nikl i stříbro putovaly na válečné účely a v peněženkách zůstal lehký šedivý kov, který se rychle kazil a po němž zůstávaly na prstech stopy.
Papírové peníze protektorátu tak dnes představují dokument doby, kdy se z měny stal nástroj politiky. Dvojjazyčné texty a zinkové mince vypovídají o postavení českých zemí přesněji než ledacos jiného; pořadí jazyků na bankovce nebylo náhodné a každý, kdo ji držel v ruce, tomu rozuměl.
Roku 1945 protektorátní koruna zanikla. Nahradila ji obnovená československá koruna, opět v poměru jedna ku jedné, a šestileté období vlastní protektorátní měny tím skončilo – ovšem s tím, že hodnota peněz byla po válce ještě dlouho nejistá a definitivní účet přišel až s měnovou reformou roku 1953.
