Bankovky z protektorátu Čechy a Morava
Bankovky z protektorátu Čechy a Morava vznikaly v letech 1940–1944: státovky od 1 do 100 korun a bankovky Národní banky pro Čechy a Moravu za 500, 1000 a 5000 korun, vše s německým textem na prvním místě a s korunou navázanou na říšskou marku. Patří sem i poukázky terezínského ghetta z roku 1943.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dvacetikoruna z roku 1944 patří k pozdním emisím protektorátních platidel. Je ceněna jako dokument tiskařské kontroly a představuje významný pramen k poznání finanční správy v...
Bankovka z roku 1942 o nominální hodnotě 1000 korun z období Protektorátu Čechy a Morava je výjimečným dokladem válečné historie a okupační měnové politiky.
Bankovka 10 Korun z roku 1942 z období Protektorátu Čechy a Morava. Ideální pro sběratele historických platidel.
Specimen bankovka 50 korun z Protektorátu Čechy a Morava z roku 1940 s portrétem ženy ve vavřínové koruně. Příklad formální propagandy okupační měny.
Protektorátní bankovka v nominální hodnotě 1 koruna z roku 1940. Vyobrazení ženského portrétu a heraldického lva, česko-německý text. Charakteristický příklad okupační...
Dvacetikoruna z roku 1944 patří k pozdním emisím protektorátních platidel. Varianta se zkušební perforací SPECIMEN je ceněna jako dokument tiskařské kontroly a představuje...
Reprezentativní pětisetkoruna z roku 1942 z období Protektorátu Čechy a Morava, II. vydání, patří mezi nejvýznamnější bankovky protektorátní emise. Tento exemplář s perforací...
Vysoký nominál protektorátní měny z roku 1942 (druhá emise) vydaný Národní bankou pro Čechy a Moravu v Praze.
Bankovka 50 korun z Protektorátu Čechy a Morava z roku 1940 s portrétem ženy ve vavřínové koruně. Příklad formální propagandy okupační měny.
Vysoká nominální hodnota 5000 korun z roku 1944 z období Protektorátu Čechy a Morava představuje nejen mimořádný sběratelský kus, ale i důležitý doklad válečné měnové politiky.
Vysoká nominální hodnota 5000 korun z roku 1944 z období Protektorátu Čechy a Morava představuje nejen mimořádný sběratelský kus, ale i důležitý doklad válečné měnové...
Stokorunová bankovka Protektorátu Čechy a Morava z roku 1940 představuje výrazný doklad měnového systému v období druhé světové války. Exemplář s perforací „SPECIMEN“ nebyl...
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 se Národní banka Československá 31. března 1939 přejmenovala na Národní banku pro Čechy a Moravu. Koruna byla k říšské marce uměle navázána v poměru 10 korun za marku, což zvýhodňovalo německou stranu. Výměna peněz byla pozvolná: předválečná československá platidla obíhala ještě několik let a poslední byla stažena až koncem roku 1944.
Prvními protektorátními platidly byly v roce 1940 nevydané československé mobilizační státovky 1 a 5 korun, přetištěné názvem protektorátu zčásti ručně a zčásti strojově. Následovaly státovky v hodnotách 1, 5, 10, 20, 50 a 100 korun a od roku 1942 bankovky Národní banky pro Čechy a Moravu za 500, 1000 a 5000 korun; na pětistovce je malíř Petr Brandl, na pětitisícovce svatý Václav.
Vzory vznikaly v ateliéru tiskárny bankovek v Praze bez spolupráce činných výtvarníků, většinou podle starších děl a klasických obrazů a soch. Texty jsou dvojjazyčné, německý na prvním místě. Stokorunová státovka z roku 1940 nese Pražský hrad s Karlovým mostem. Vedení tiskárny v čele s Mirkem Valinou zabránilo odvozu velkých strojů do Berlína a ukrylo zásoby bankovkového papíru pro poválečnou potřebu.
Zvláštní skupinou jsou poukázky terezínského ghetta s datem 1. ledna 1943 v hodnotách 1 až 100 korun. Navrhl je vězeň Petr Kien, nesou Mojžíše s deskami Desatera a podpis Jakoba Edelsteina jako „staršího Židů v Terezíně“. Platily jen uvnitř ghetta a měly vytvářet zdání samosprávného města. Protektorátní platidla nahradila po válce obnovená československá měna.
