Bankovky z Rakouska
Bankovky z Rakouska sledují rakouskou korunu od bankovek Rakousko-uherské banky přes jejich okolkování nápisem Deutschösterreich v březnu 1919 a inflační emise roku 1922 až po šilink, který korunu nahradil v březnu 1925. Patří sem i haléřové nouzovky, které po válce vydávaly rakouské obce.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouská bankovka 100 šilinků s portrétem Eugena Böhm-Bawerka připomíná období pozdního šilinku a tradici národní bankovní grafiky. Certifikace PMG 55 potvrzuje velmi pěkný...
Dvoukorunová bankovka z roku 1917 s razítkem Deutschösterreich zachycuje proměnu peněžního oběhu po rozpadu Rakouska-Uherska. Pochází z bankovního balíčku; většina kusů je v...
Jednokorunová bankovka z roku 1916 s razítkem Deutschösterreich připomíná přechodné období po rozpadu Rakouska-Uherska. Pochází z bankovního balíčku, většina kusů je v...
Nouzová rakouská bankovka 50 schillingů z roku 1945 vznikla v období poválečné obnovy pod správou spojeneckých okupačních sil. Představuje důležitý doklad obnovy měnového...
Rakouská bankovka 100 schillingů z roku 1960 nese portrét skladatele Johanna Strausse mladšího, symbolu vídeňské hudební tradice. Emise propojuje kulturní dědictví Rakouska s...
Rakouská bankovka 100 schillingů s datem 1969 představuje malířku Angeliku Kauffmann, významnou osobnost evropského klasicismu. Emise propojuje umění, tradici a kulturní...
Rakouská bankovka s nominální hodnotou 1000 schillingů představuje významnou osobnost vědy Erwina Schrödingera a odráží intelektuální tradici země. Emise z počátku 80. let...
Nouzová bankovka z rakouského St. Veit im Pongau z roku 1920 zaujme bohatou ornamentikou a motivem místní léčebny. Představuje typický příklad regionálního platidla vydaného v...
Nouzová bankovka z dolnorakouské obce Eckartsau z roku 1920 zachycuje typické lokální motivy i architekturu regionu. Představuje autentický doklad ekonomických poměrů po rozpadu...
Nouzová bankovka z Horního Rakouska vydaná organizací péče o válečné poškozence v Rohrbachu představuje zajímavé svědectví sociálních poměrů po první světové válce i lokální...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Kilbu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečné doby. Zaujme dekorativním provedením a motivy spojenými s historií a...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Haidershofenu z roku 1920 je ukázkou lokálního platidla poválečné doby. Vyniká přehlednou typografií a motivem obce s kostelem zasazeným do...
Od roku 1900 platily v celé monarchii korunové bankovky Rakousko-uherské banky, tištěné ve Vídni a opatřené rakouskou a uherskou stranou. Po rozpadu říše na podzim 1918 zůstaly zprvu v oběhu i v nástupnických státech. Československo je v březnu 1919 okolkovalo a nahradilo vlastními státovkami.
Rakouská republika reagovala obdobně: od března 1919 opatřovala bankovky na svém území přetiskem DEUTSCHÖSTERREICH, aby zastavila příliv korun nejasného původu, například z Maďarska. Nové bankovky s datem 2. ledna 1922 vydávala ještě Rakousko-uherská banka pod hlavičkou své rakouské správy.
Koruna se mezitím propadala. V srpnu 1922 stála papírová koruna vůči zlaté v poměru 14 400 : 1 a nejvyšší vydanou hodnotou byla bankovka na 500 000 korun z roku 1922. Měnu od 2. ledna 1923 převzala nově založená Rakouská národní banka (Oesterreichische Nationalbank).
Zákon z 20. prosince 1924 zavedl od 1. března 1925 šilink o 100 groších, který nahradil 10 000 papírových korun. Po anšlusu ho 17. března 1938 vystřídala říšská marka v poměru 1 marka za 1,50 šilinku a obnovený šilink upravil zákon z 30. listopadu 1945. Euro jej nahradilo v kurzu 13,7603 šilinku; v hotovosti platil do 28. února 2002.
Zvláštní skupinu tvoří Notgeld – haléřové poukázky, které v letech 1919–1921 vydávaly rakouské obce, když z oběhu zmizely drobné mince. Nejčastější byly hodnoty 10, 20 a 50 haléřů a v Horních Rakousích je v roce 1920 vydalo 425 z 503 obcí.
