Bankovky z Schalchenu
Bankovky z Schalchenu jsou nouzové poukázky obce Schalchen u Mattighofenu v hornorakouském Innviertelu. Obec je vydala v hodnotách 10 a 50 haléřů s pohledem na kostel; padesátihaléř nese datum 27. dubna 1920 a slib proplacení v zákonných penězích do 31. prosince 1920, na což obec uložila krytí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Schalchen leží v okrese Braunau am Inn v Horních Rakousích a sousedí s Mattighofenem. Kostel svatého Jakuba Staršího je doložen roku 1143 a do roku 1438 byl Schalchen farním sídlem i pro Mattighofen. Až do těšínského míru roku 1779 patřil k Bavorsku, pak připadl s celým Innviertelem Habsburkům. Samostatná obec vznikla v roce 1850.
Po první světové válce chyběly v Rakousku drobné mince a obce vydávaly vlastní papírové poukázky, takzvané Notgeld. V Horních Rakousích vydalo první oficiální poukázky město Linec 3. března 1920 a v tomtéž roce je mělo 425 z 503 obcí. Platnosti pozbyly 1. října 1921.
Schalchenské poukázky na 10 a 50 haléřů ukazují na líci kostel s cibulovou věží. Text na rubu uvádí, že obec ručí za jejich proplacení v zákonných penězích do 31. prosince 1920 a uložila na to potřebné krytí; napodobení se trestá. Pod textem je datum 27. dubna 1920 a podpis starosty Schmidingera. Tiskl je J. Moser v Braunau am Inn.





