Bankovky z Ukrajiny

Ukrajinské bankovky nesou jméno, které je starší než většina evropských měn. Hřivna byla ve středověké Kyjevské Rusi váhovou jednotkou a slovo samo souvisí se staroslovanským označením pro hřívu, respektive pro šperk nošený na krku.

Moderní hřivna se stala oficiální měnou nezávislé Ukrajiny 2. září 1996. Nahradila karbovanec, tedy provizorní měnu zavedenou po rozpadu Sovětského svazu, kterou počátkem devadesátých let zničila hyperinflace – přepočítávalo se v poměru sto tisíc karbovanců za jednu hřivnu.

Jméno se přitom používalo už dřív. Karbovanec i hřivna se objevily jako platidla už roku 1918, v krátkém období samostatné ukrajinské státnosti po první světové válce, a návrat k nim po roce 1991 byl vědomým odkazem na tuto tradici.

Emisi zajišťuje Národní banka Ukrajiny. Dnešní řada bankovek zahrnuje hodnoty dvacet, padesát, sto, dvě stě, pět set a tisíc hřiven; nejnovější dvoutisícovka má do oběhu vstoupit 4. září 2026.

Výběr osobností na bankovkách je čitelným prohlášením o tom, kde Ukrajina vidí své kořeny. Objevují se na nich kníže Volodymyr Veliký, jenž přijal křest, jeho syn Jaroslav Moudrý, za něhož Kyjevská Rus vrcholila, a básník Taras Ševčenko, zakladatel moderní ukrajinské literatury.

Papírové peníze tak plní i úlohu dějepisné čítanky. Každý, kdo drží ukrajinskou bankovku, má v ruce jména, jimiž se země hlásí k tisíciletému příběhu – a to je u měny mladší než třicet let záměr, ne náhoda.

Pro sběratele je ukrajinská řada zajímavá i tím, jak rychle se vyvíjela. Během jediné generace prošla země od sovětského rublu přes provizorní karbovanec zničený hyperinflací až k měně s moderními ochrannými prvky – celý vývoj, na který jinde byla potřeba staletí. Starší emise z devadesátých let se proto ve sbírkách objevují stále častěji.