Bankovky z Wippenhamu

Wippenham je právě tím případem, který na nouzových penězích nejvíc překvapí. Jde o obec v Horních Rakousích v okrese Ried im Innkreis, v kraji Innviertel, s pouhými 578 obyvateli k 1. lednu 2018.

Rozlohou má 8,08 čtverečního kilometru a leží v nadmořské výšce 450 metrů. Dvaadvacet procent území pokrývají lesy a osmašedesát procent pole – jde tedy o ryze zemědělskou obec bez průmyslu a bez turistického ruchu.

Hustota osídlení činí 71,5 obyvatele na čtvereční kilometr. Vesnice této velikosti nemívá vlastní nádraží, natož vlastní peníze; dnes by ji nenapadlo vydávat cokoli kromě obecního zpravodaje.

Přesto je vydávala. Po první světové válce chyběly v Rakousku drobné mince a stát nedokázal oběh zásobit, takže si nouzová platidla tiskly obce, spořitelny i podniky bez ohledu na velikost.

Byly to poukázky malých hodnot, kryté obecní pokladnou a platné jen v katastru obce. Ve vesnici, kde se všichni znají, to fungovalo bez problémů – důvěra se opírala o obecního starostu, nikoli o centrální banku.

Od roku 1920 se navíc z těchto papírků staly sběratelské předměty. Obce vydávaly barevné série s místními motivy, prodávaly je nad jmenovitou hodnotu a získávaly tím příjem do rozpočtu. V zemi po prohrané válce šlo o vítanou položku, kterou obecní pokladny jinak neměly kde vzít.

Právě proto dnes existují bankovky z míst, která by jinak nikdo neznal. Sbírka rakouských nouzových peněz je tak zároveň seznamem vesnic – a Wippenham je jedním z jejich nejlepších příkladů.

Je v tom kus doby, kterou si dnes těžko představíme. Peníze byly natolik vzácné, že si je pětisetčlenná vesnice musela vyrobit sama; a zároveň natolik nedůvěryhodné, že místní poukázka od starosty působila spolehlivěji než státní bankovka.