Bankovky ze Španělska
Bankovky ze Španělska zní na pesetu, kterou země zavedla v roce 1868 a používala až do příchodu eura. Od roku 1874 měla výhradní právo vydávat bankovky Španělská banka v Madridu; během občanské války 1936–1939 však vydávaly vlastní platidla obě znepřátelené strany, republikáni i nacionalisté.
Řazení produktů
Výpis produktů
Československá bankovka 50 Kčs z roku 1964 (tisk 1965) ve stavu PMG 65 Gem Uncirculated. Atraktivní exemplář s motivem vojáka a dělníka, s kvalitním suchým tiskem a vysokým...
Dvacetikorunová bankovka z roku 1942 patří mezi nejcharakterističtější platidla válečné Slovenské republiky a představuje zajímavý doklad tehdejší národní symboliky i finanční...
Bankovka 1000 Kčs z roku 1985 s lepeným kolkem České republiky z roku 1993. Vyobrazen Bedřich Smetana, rub s panoramatem Vyšehradu.
Dobový padělek československé bankovky 1000 Kčs z roku 1985, série C31. Líc nese portrét Bedřicha Smetany a označení Státní banky československé, rub zobrazuje Vyšehrad. Jde o...
Desetikoruna 1986 ze série P patří k nejpůsobivějším pozdním emisím československé měny, která propojuje výraznou grafiku s kulturním významem osobnosti Pavla Országha...
Dvacetikoruna z roku 1944 patří k pozdním emisím protektorátních platidel. Je ceněna jako dokument tiskařské kontroly a představuje významný pramen k poznání finanční správy v...
Padesátikoruna z roku 1929 patří k nejatraktivnějším ukázkám bankovek první republiky. Kvalitní tiskové provedení podtrhuje její význam pro sběratele i badatele v oblasti...
Soukromé nouzové platidlo Josepha Strobacha z Verneřic připomíná nedostatek drobných peněz v revolučním roce 1848. Poukázka na 4 krejcary zaujme výraznou žlutou tiskovou...
Soukromý nouzový poukaz na 2 krejcary konvenční měny vydal v Litoměřicích roku 1849 tiskař a nakladatel C. W. Medau. Dvojjazyčný česko-německý text i výrazná ornamentální...
Nouzová jednokorunová poukázka městské pokladny v Mährisch-Neustadtu, dnešním Uničově, pochází z počátku první světové války. Dobově působivou úpravu tvoří ornamentální rám,...
Desetikoruna 1986 ze série P patří k nejpůsobivějším pozdním emisím československé měny, která propojuje výraznou grafiku s kulturním významem osobnosti Pavla Országha...
Československá bankovka 20 korun ND (1945) s portrétem Karla Havlíčka Borovského,
Španělská banka (Banco de España) vznikla roku 1782 v Madridu za Karla III. Španělského jako Národní banka svatého Karla. Od roku 1829 jako Banka svatého Ferdinanda směla vydávat vlastní bankovky v Madridu a dnešní jméno nese od roku 1856. V roce 1874 získala od vlády monopol na vydávání španělských bankovek.
Peseta se stala měnovou jednotkou v roce 1868, kdy Španělsko uvažovalo o vstupu do Latinské mincovní unie; formálně do ní nevstoupilo, ale řídilo se jejími pravidly. Do té doby byla peseta jen hovorovým názvem mince za pětinu pesa.
Bankovka na 100 peset s datem 1. července 1925 nese portrét krále Filipa II. Španělského a pohled na Escorial, na rubu obraz „Křeslo Filipa II.“. Vytiskla ji anglická firma Bradbury, Wilkinson & Co.
V občanské válce vydávala republikánská vláda od roku 1936 vlastní bankovky a ministerstvo financí v roce 1938 drobné poukázky, zatímco nacionalisté vydávali od roku 1936 bankovky Španělské banky v hodnotách 5 až 1000 peset. Peseta zanikla zavedením eura v kurzu 166,386 peset za euro a zákonným platidlem byla do 1. března 2002.
