Batzeny Matyáše Langa z Wellenburgu
Batzeny Matyáše Langa z Wellenburgu razilo salcburské arcibiskupství za kardinála Langa, který stál v jeho čele v letech 1519–1540. Batzen, stříbrná mince původem z Bernu, se v Salcburku razil už od roku 1495 a v Langově době patřil k nejrozšířenějším drobným mincím jižního Německa a alpských zemí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlbatzen salcburského knížecího arcibiskupa Matthäuse Langa von Wellenburg z roku 1533 spojuje portrét svatého Ruperta se znakem arcibiskupství. Raně novověká ražba je...
Ovládací prvky výpisu
Matyáš Lang z Wellenburgu, státník Svaté říše římské a kardinál, se stal salcburským arcibiskupem roku 1519 a zemřel v úřadu roku 1540. Batzen v jeho zemi nebyl novinkou: vznikl v Bernu roku 1492 jako dvojnásobek plapartu a v Salcburku jej razil už Langův předchůdce Leonhard z Keutschachu od roku 1495.
Langovy batzeny nesou znak arcibiskupství spojený s jeho rodovým znakem a letopočet. Na nejstarších z roku 1519 je pod znaky písmeno M (Matthäus), na dalších nad znaky kardinálský klobouk. Vedle nich se razily půlbatzeny se čtvrceným znakem, bez klobouku. Nálezy dokládají Langovy batzeny z let 1519–1527.
Batzen byl oblíbený, ale jeho kvalita se mezi mincovnami značně lišila. Říšské sněmy v letech 1522 a 1524 se proti němu vyslovily a arcivévoda Ferdinand, pozdější císař Ferdinand I., roku 1524 oznámil, že další ražba batzenů a půlbatzenů má být zakázána. Zároveň se se Salcburkem a Bavorskem dohodl na kurzu: salcburské a korutanské batzeny měly v jeho zemích platit 16 feniků, batzeny jiného ražení jen 15. Salcburská mince tak byla ceněna výš než většina ostatních.
Úplný konec přišel postupně. V polovině třicátých let 16. století se bavorské, švábské a franské stavy usnesly batzeny odstranit a augšpurský říšský mincovní řád z roku 1559 je v jižním Německu zakázal. Ve Švýcarsku, odkud batzen pocházel, se však udržel ještě po staletí.
