Batzeny Rudolfa II. Habsburského
Batzeny Rudolfa II. Habsburského jsou drobné stříbrné mince za čtyři krejcary a jejich poloviny z let 1576–1612, kdy Rudolf II. vládl jako římský císař. Razila je hlavně knížata a říšská města na Horním Rýně, například alsaský Colmar; na rubu nesou říšského orla s hodnotou v jablku a císařovo jméno s titulem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Ovládací prvky výpisu
Rudolf II. Habsburský byl římským císařem v letech 1576–1612. Batzen, mince za čtyři krejcary, a hlavně jeho polovina za dva krejcary, zvaná také albus, patřily v jeho době k běžným drobným penězům jihozápadu Říše. Jeho jméno se na ně dostávalo jako na mince říšských měst, která uznávala císaře za svého pána a uváděla jeho titul na rubu.
Dobrým příkladem je alsaský Colmar, svobodné říšské město. Jeho půlbatzen nese na líci městský znak se zkráceným opisem Moneta nova civitatis imperialis Colmariensis, na rubu dvouhlavého říšského orla s číslicí 2 v jablku na hrudi a zkrácený titul Rudolfa II. jako římského císaře. Kus váží kolem 1,2 gramu a měří asi 19 milimetrů.
Rudolfova vláda připadla na dobu, kdy se drobná mince rychle zhoršovala. Kolem roku 1584 začala menší knížata přetavovat tolary a zlatníky s velkou přísadou mědi na drobné peníze a na Horním Rýně se půlbatzeny razily v obrovském množství, zvlášť u hrabat ze Salmu a Solmsu a ve Wormsu. Tolar mezitím stoupal z 68 krejcarů roku 1570 na 84 roku 1601 a 90 roku 1611. Půlbatzeny a trojníky se tak staly předchůdci kiprovských ražeb.
