Batzeny z Čech a Slovenska
Batzeny z Čech a Slovenska jsou spíš výsledkem zařazení než skutečnou skupinou – batzen v českých zemích ani v Uhrách domácím nominálem nebyl. Šlo o stříbrnou minci za čtyři krejcary, raženou od konce 15. století ve Švýcarsku, v jižním Německu a v Salcburku. Domácí mincovny Čech, Moravy ani Uher ji nerazily.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Ovládací prvky výpisu
Batzen vznikl v Bernu roku 1492 jako dvojnásobek drobné mince zvané plappart a brzy získal vlastní jméno. Kronikář Valerius Anshelm ho spojoval s medvědem, erbovním zvířetem Bernu; pravděpodobnější je však odvození z hornoněmeckého výrazu pro hroudu – batzen byl „tlustý fenik“. V Salcburku je ražba batzenů doložena od roku 1495.
Bernský batzen měl zpočátku hodnotu čtyř krejcarů, tedy patnáctiny zlatého o šedesáti krejcarech. V jižním Německu se razil do roku 1536, ve Švýcarsku zůstal v oběhu až do zavedení franku roku 1850, kdy sedm batzenů odpovídalo jednomu novému franku. Od 17. století se razil z nízkoprocentního stříbra.
Domácí mincovny v Čechách, na Moravě ani v Uhrách batzeny nerazily. Kusy v této kategorii pocházejí z mincoven v Salcburku a ve svobodném říšském městě Colmaru; s českými dějinami je pojí nanejvýš jméno panovníka – na colmarských mincích se objevuje Rudolf II., císař a zároveň český král.
