Batzeny z Colmaru
Batzeny z Colmaru jsou drobné stříbrné mince svobodného říšského města Colmaru v Alsasku. Půlbatzeny ražené za vlády císaře Rudolfa II. Habsburského (1576–1612) nesou na líci městský znak s ostnatým palcátem, na rubu dvouhlavého říšského orla s jablkem, v němž je vyznačena hodnota.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Ovládací prvky výpisu
Colmar povýšil císař Fridrich II. roku 1226 na město a stal se svobodným říšským městem. Ve 14. století vstoupil do svazu deseti alsaských říšských měst a byl i členem Rappenského mincovního spolku, který sjednocoval drobnou minci měst na horním Rýně. Na spolkových mincích se Colmar poznal podle ostnatého palcátu ve štítu.
Batzen se začal razit v roce 1492 v Bernu a rychle se šířil Švýcarskem i jižním Německem. Rappenský spolek se proti nové minci počátkem 16. století bránil, ale marně. Roku 1564 se podřídil říšskému mincovnímu řádu z roku 1559 a rozpadl se; poslední schůzka jeho členů se konala 11. září 1584 právě v Colmaru.
Za Rudolfa II. Habsburského (1552–1612) razil Colmar půlbatzeny vážící kolem 1,2 gramu. Líc nese městský znak a opis MONE NO CIV IMP COLM, rub dvouhlavého orla, titul císaře a v říšském jablku označení hodnoty. Vlastní minci si město udrželo až do konce samostatnosti: ještě roku 1670 vznikl colmarský tolar s titulem Leopolda I. Habsburského. Roku 1673 Colmar obsadila vojska Ludvíka XIV. a mírem z Nijmegenu 1679 připadl Francii.
